Lysá hora IX. - 12.2.2012

... aneb za úžasnými výhledy během zimní inverze ...

Traduje se, že vrcholová část Lysé hory (1323 m) je jediným místem v Karpatech u nás nad horní hranicí lesa. Ale není to pravda - vrchol byl odlesněn kvůli pastvě. Ale to nic nemění na skutečnosti, že se jedná o ideální vyhlídkový bod nabízející ojedinělé výhledy a pokud se zadaří počasí, jsou pohledy do kraje opravdu úžasné.

Tento víkend je počasím opravdu výjimečný a kombinace sněhu, ledu, inverze a blankytně modré oblohy mi prostě nedá - žádné povalování se u televize a vaření nedělního rodinného oběda se dnes konat rozhodně nebude :-) Ale malý ústupek si přece jenom dovolím, po sobotním výletu, doprovázeném ledovým větrem okolím Protivanova na běžkách, nevyrazím jako obvykle, když se chystám zdolat Lysou, ráno před šestou, ale pořádně se vyspím.

Beskydy, Lysá hora (únor 2012)

Teploměr ukazuje v 8:00 -15°C, ale po kontrole snímků z webkamer ČHMÚ a relace Panorama v ČT je úžasná povětrnostní situace potvrzena - silný mráz, inverze, v podstatě bezvětří. Do batohu přidávám teleobjektiv, termosku s horkým čajem, návleky, alpinky a náhradní rukavice. Silnice jsou vymrzlé, holé a suché, takže snad těch 187 km bez potíží za 2,5 hod. zvládnu.

O půl jedenácté už mám auto zaparkované před hotelem Rajská bouda v Malenovicích - řidičské tenisky vyměňuji za pořádné zimní boty a péřovka v kombinaci s lyžařskými rukavicemi a ušatou čepicí (alias peruánskou) završuje arktickou výbavu. Míním totiž vydržet nahoře až do západu slunce :-)

rozcestí U korýtka(únor 2012)

Z rozcestí U korýtka (560 m) opatrně slézám k potoku Satina po prošlapané pěšince. Nejznámější beskydský vodopád má výšku 1,7 metru a je tvořen mocnou deskou pevného pískovce a tentokrát mne nečeká žádný nefotogenický oblak vodní mlhy nad vodou - vše je kompletně skryto pod ledem.

vodopády Satiny (únor 2012)

Postupuji proti proudu - samozřejmě po silničce :-) Další asi metrový vodopád se nachází kousíček pod mostem a slézt k němu není problém. I tady mne nečeká vodopád, ale ledopád.

vodopády Satiny (únor 2012)

Míjím hotel Petr Bezruč a čeká mne pořádný výšlap po pěšince rovnou do kopce napříč vrstevnicemi, ale naštěstí nejsem první a rozhodně ne poslední - sníh sice parádně klouže, ale pěšinka je vytvarována do schodečků těmi přede mnou.

nad hotelem Petr Bezruč (únor 2012)

Kamenná mohyla Ivančena je téměř dokonale ukryta pod sněhem.

Ivančena, skautská mohyla (únor 2012)

A stále nahoru. Pěšinka je ušlapaná, takže není problém s pěší chůzí - jen se nesmí z pěšiny odbočit, v takovém případě se člověk hnedle propadne téměř po pás :-(

úbočím Malchoru (únor 2012)

Míjím rozcestí modré a žluté pod Malchorem a čeká mne poslední prudký výstup, na vrchol Lysé je to ještě kilometr a výškový rozdíl 118 m. To by mne docela zajímalo, jak se to nahoru šlape skialpinistům se stoupacími pásy - asi to chce řádnou fyzičku a kvalitní oblečení.

Lysá hora, vysílač vysoký 78 m (únor 2012)

Jsem nahoře, ale nejprve se na chvilku schovám do tepla v Kamenné chatě. Polévka a čaj dodají ztracenou energii a teplo a času je dost. A takhle úžasně modrou oblohu jsem snad ještě nikdy neviděla :-)

Kamenná chata (únor 2012)

Na severozápadě nad šedivou inverzní vrstvou předvádí své zasněžené vrcholky Hrubého Jeseníku, ale tímto pohledem jsem se pokochala již při výstupu. Teď z vrcholu od vysílače se přidává pohled směrem na východ - na panorama Tater, Malé a Velké Fatry.

severní vyhlídka (únor 2012)

Měním objektiv a zkouším nafotit panoramata, ale výsledek si prohlídnu pořádně až doma u počítače. Na displeji na sluníčku toho moc vidět není. Snad něco z toho vyjde, ale musím konstatovat, že objektiv ZUIKO 70-300 mm F4,0-5,6 EZ-7030, tj. ekvivalent ohniskové vzdálenosti 140-600 mm na 35mm fotoaparátu se při své váze 620 g docela pronese a nosit jej sebou na běžné výlety nemám šanci.

jižní sjezdovka, pohled k východu (únor 2012)

Až z mapy doma u počítače proměřuji vzdálenosti k vrcholkům v jednotlivých pohořích nejvyšších. Neuvěřitelné, Babia hora (Oravské Beskydy) 78 km, Havran (Belanské Tatry) 132 km, Gerlach (Vysoké Tatry) 130 km, Baníkov (Západní Tatry) 99 km, Velký Choč (Chočské vrchy) 78 km, Veľký Kriváň (Malá Fatra) 58 km, Ďumbier (Nízké Tatry) 110 km a Ostredok (Veľká Fatra) 85 km.

Babia hora na polsko-slovenské hranici z Lysé hory (únor 2012)

Samozřejmě nemůžu vynechat pohledy směrem k Radhošti - Čupel, Smrk, Kněhyni, Radhošť s nepřehlédnutelným vysílačem a vzadu za ním nejvyšší vrcholky Hostýnských vrchů.

zleva Čupel, Malý Smrk, Smrk, Kněhyně, Radhošť (únor 2012)

vrcholový sloup s "hladícím" bodem, nejvyšší místo Lysé hory (únor 2012)

sněhem zapadlý Šantán (únor 2012)

Z inverze vyčnívá i Javorník a výrazný masiv Ondřejníku - vlevo jeho nejvyšší vrcholek Skalka (964 m) a na druhém konci vrchol Ondřejník (889 m). Ale tím veškeré výhledy tímto směrem končí - šedá barva halí celou severní Moravu a pouze na několika místech tuto vrstvu proráží kouř z komínů. Jedním z nich je pravděpodobně Biocel v Paskově, který je vysoký 150 m či komplex Nové huti v Ostravě Kunčicích, s komínem 220 m vysokým. Nebo kouřící komín elektrárny Dětmarovice, vysoký 269 m. Těžko odhadnout...

zleva Kněhyně, Radhošť, Javorník, Skalka, Ondřejník (únor 2012)

Sluníčko pomalu klesá k západu, je nejvyšší čas vydat se směrem dolů. Zůstat na vrcholku až do západu slunce by bylo síce úžasné, ale bezpečnost je důležitější - zejména proto, že porušuji základní pravidlo bezpečnosti a chodím sama. Během dne to problém v případě Lysé rozhodně není, o výstup je obrovský zájem a člověk téměř nemá šanci si o samotě "odskočit", ale v noci a při teplotách hluboko pod nulou a při výšce sněhové pokrývky cca 130 cm není záhodno riskovat.

Z Lysé hory na Lukšinec (únor 2012)

Zapadající slunko fotím kousek nad Lukšincem a poté přidávám do kroku. Přichází na řadu igelitový pytel a valnou část cesty z Lukšince kolem hospody U Veličků až k rozcestí U korýtka se dolů vezu bez námahy :-)

z Lysé hory na Lukšinec (únor 2012)

Přesto se na parkoviště vracím za totální tmy a obloha nade mnou je plná hvězd.

Co dodat závěrem? Snad jen verše Petra Bezruče...

Jsou tichy jak ten černý bor,
co kryje jejich hlavy sivé:
to hřebeny jsou našich hor,
to Beskydy jsou zádumčivé.

Pro úplnost odkaz na mé nejoblíbenější webky :-)

SZ	JV	JZ