
Začal červenec, ale letní počasí se někde zapomnělo. Oblohou se honí šedivé mraky, občas sprchne a podle rosničkářů bude hůř. Raději nechám dneska kolo doma a projedu se autem :-(
Studánka Přátelství se skrývá pod přístupovou cestou na Panskou líchu s jízdárnou a ještě nikdy jsem u ní nikoho nepotkala. Výjimkou není ani dnešek, ale stopy koňských kopyt napovídají, že občas sem přece jen někdo zabloudí. Když byla studánka vybudována, byla u ní deska s nápisem, který v současnosti (bronzová deska byla ukradena a byla nahrazena mramorovou) zdobí Tomečkovu studánku.
![]() |
![]() |
![]() |
| Soběšice, studánka Přátelství (červenec 2011) |
Na palouku U buku je čerstvě zbudováno parkovišťátko. Tady naopak nebývá nikdy prázdno.
Studánka Jana Doležala (1847-1901) z roku 1933 působí zanedbaně. Voda vytéká z rohu namísto z trubky a stavba je vylepšena sprejery.
DVOJÍ NAPLŇUJE NITRO MÉ
OBDIVEM A ÚCTOU,
HVĚZDNATÉ NEBE NADE MNOU
A MRAVNÍ ZÁKON VE MNĚ
KANT
![]() |
![]() |
| Soběšice, Doležalova studánka (červenec 2011) |
Jen pár kroků po proudu byla zbudována studánka Tomečkova. Jsou do ní svedeny prameny, jejichž hladina je pod výtokovou trubkou Doležalovy studánky. I na této je citát:
VLKA ŽIVÍ NOHY
ORLA KŘÍDLA
ČLOVĚKA
SRDCE
JAROMÍR TOMEČEK
Jaromír Tomeček (1906-1997) byl brněnským spisovatel s mimořádnou schopností jedinečného vypravěčství a zaujetí pro krásu přírody, jejím milovníkem i ochráncem. Svá vyprávění umisťoval do okolí Brna, na Pálavu, Vysočinu, Hanou i do Moravského krasu.
![]() |
![]() |
![]() |
| Soběšice, Tomečkova studánka (červenec 2011) |
Pokračuji po proudu potoka jménem Melatín. Celé údolí Melatína je moc hezké, ale dnes jdu jen ke Konšelově studánce, což je v podstatě začátek tohoto údolí, které vede až do Bílovic. Studánka z roku 1934 byla nazvána Konšelova na památku profesora Lesnické fakulty v Brně Josefa Konšela, ale ani zde dnes voda žádná neteče.
ZBUDOVÁNO
LÉTA PÁNĚ
1934
Lesem jde svěží přírody dech,
do těla zdraví, klid vlévá v duši,
běda, kdo zlobně mír lesa ruší,
hanobí skvostné bohatství všech!
KONŠEL
![]() |
| Soběšice, Konšelova studánka (červenec 2011) |
Za pátou studánkou v pořadí musím projet Útěchovem a odbočit směrem na Adamov. Mufloní studánka byla zbudována roku 1971 a někdy nedávno obnovena. Zašlý obrázek muflona svítí novotou, ale muflony jsem zde nikdy nezahlédla ani koutkem oka.
![]() |
![]() |
| Útěchov, Mufloní studánka (červenec 2011) |
Památník Josefa Bohdaneckého z roku 1929, vedoucího lesního úřadu a odborného ředitele české lesnické školy byl postaven na lesním palouku s výhledem do svitavského údolí. Dnes do svitavského údolí odsud sice vidět v podstatě není, ale palouk je to moc hezký a památník tvoří slepencový balvan z Babího lomu.
![]() |
| Útěchov, památník Josefa Bohdaneckého (červenec 2011) |
Vracím se k Útěchovu a pokračuji směrem na Vranov. Studánka Zdrávas Maria! byla vybudována nedaleko vranovské myslivny v roce 1948 a nevede k ní žádná značená turistická odbočka. Mám však sebou její GPS souřadnice, takže dnes budu rozhodně úspěšnější než minule.
![]() |
![]() |
| Vranov, studánka Zdrávas Maria! (červenec 2011) |
Motivem pro stavbu této studánky bylo blízké poutní místo na Vranově - v průčelí studánky je kresba P.Marie podle obrazu Gabriela Maxe. V knize Památníky adamovských lesů Jiřího Truhláře, z které čerpám informace, se píše, že pramen byl odsud sveden do místního vodovodu a proto ze studánky voda neteče. Tak nevím, možná to bylo deštivým počasím, ale voda tekla a to docela silně. Dokonce jsem zde potkala jednoho z místních s kabelou PET lahví k naplnění.
V lesích kolem Vranova je skryto zajímavostí více. Jednou z nich je starý litinový kříž v místě zvaném Kolohnát na vyhlídkové kolonádě bývalého lichtenstejnského parku. Pověst praví, že zde kdysi bývalo popraviště.
![]() |
![]() |
| Vranov, kříž Kolohnát (červenec 2011) |
Vranov u Brna je poutním místem. Na místě někdejšího dřevěného kostelíka stojí raně barokní chrám Narození Panny Marie a impozantní stavba kostela s klášterem mnišského řádu Nejmenších bratří sv. Františka z Pauly, takzvaných paulánů, působí spíše jako zámek.
![]() |
| Vranov (říjen 2010) |
Takhle v červenci je poznámka ohledně Vranovských jesliček tak trošku mimo mísu, ale právem patří k tomu nejzajímavějšímu, co lze ve Vranově zhlédnout. Jsou umístěny v kostele a kostel bývá volně přístupný. Na hlavním oltáři svítívá uctívaná soška P. Marie Vranovské, stěny i strop jsou pokryty freskami. Pod kostelní lodí je krypta rodu Liechtensteinů a v boční kapli je celoročně vystaven mechanický pohyblivý betlém.
![]() |
| Vranov, jesličky v chrámu Narození Panny Marie (leden 2010) |
Sošky z lipového dřeva vyřezal v letech 1946-50 sochař František Bartoš a v roce 1957 byla do jesliček zavedena mechanika. Po vhození mince se rozsvítí jednotlivé výjevy, hvězdy na nebi, ježíšek se kolébá a kukačka poděkuje za milodar. V roce 1977 bylo přidáno hraní koled, takže po vhození mince do druhého otvoru se rozezní jedna z mnoha nahraných melodií.
Do krypty je možno nahlédnout pouze v rámci Noci kostelů - mně se to podařilo v květnu 2010.