Toulky Balkánem 17.-29.6.2011

1. část - Makedonie - Tetovo, NP Mavrovo, jezero Ohrid

2. část - Albánie, vnitrozemím na jih - Korcë, Voskopoja, NP Brenhi Drenovë, Gjirokaster, Ksamil, Butrint

3. část - Albánie - po pobřeží na sever - Sarandë, Himarë, Qëparo Fushë, Dhermi, Llogarský průsmyk, Berat, Apolonia, Tirana, Krujë, Shëngjin, Lezhë, Skadar

4. část - Černá Hora - Kotor, Chorvatsko - Dubrovník

Při zpáteční cestě projíždíme dalším státem, vzniklým po rozpadu Jugoslávie. Černá Hora je samostatným státem od roku 2006 a má rozlohu necelých 14 tis. km2 a pouhých 663 000 obyvatel. 74% obyvatel se hlásí k pravoslavnému vyznání, 18% k muslimům, 4% k římským katolíkům a zbývajících méně než 5% k ateistům. Hlavní město se jmenuje Podgorica (do roku 1992 se jmenovalo Titograd) s cca 200 tis. obyvatel. Měnou je euro navzdory tomu, že Černá Hora není členem EU.

Černá Hora, pobřeží (červen 2011)

V Černé Hoře velmi rychle kvete turistický ruch. K nejznámějším patří letoviska na pobřeží Jaderského moře - Ulcinj, Budva, Kotor, Sutomore, Bečiči či nádherně fotogenický Sveti Stefan. Je to velmi hornatý stát a na jeho území bylo vyhlášeno pět národních parků - Lovćen, Biogradska Gora, Skadarské jezero, Durmitor a Prokletije.

Černá Hora, Sveti Stefan (červen 2011)

Boka Kotorská je největším přírodním zálivem na jihu Jaderského moře. Jde o zatopené ústí řeky, ne fjord, protože ledovec zde nikdy nebyl. Celková délka zálivu činí 28 km a šířka v nejužším místě 350 m - tato úžina se nazývá Verige (česky řetězy) a natahovaly se zde řetězy bránící lodnímu útoku.

Boka Kotorská je pro našince známá z dějin jako dějiště vzpoury v boce Kotorské, povstání proti Rakousku-Uhersku v roce 1918 a za první republiky byla boka Kotorská i přístavem pro československé lodě.

Kotor se rozkládá v malebné poloze na samém konci boky Kotorské. První zmínky o Kotoru jsou ze 7. století a patří k nejlépe zachovaným středověkým městům v jihovýchodní Evropě. Staré město s mnoha kostely, paláci, úzkými uličkami a nepravidelnými náměstíčky je obehnáno středověkými hradbami s 3 bránami a nad městem na strmém kopci ve výšce 260 m stojí zbytky pevnosti. Ale těch schodů, co je třeba překonat...

Černá Hora, Kotor (červen 2011)

Chorvatsko

Z Černé Hory přejíždíme do Chorvatska. Naší další větší zastávkou je Dubrovník, hlavní město jižní Dalmácie. Město plné památek a muzeum pod širým nebem. Za středověkými hradbami dlouhými téměř 2 km se nachází svědkové jeho slavné minulosti - kláštery, barokní kostely, renesanční paláce a nad střechami vlaje bílý prapor s nápisem Libertas, protože heslo starého Dubrovníku zní: Non bene pro toto libertas venditur auro, tj. svoboda není na prodej ani za všechno zlato světa.

Nejlépe lze vychutnat krásu starého Dubrovníku z hradeb. Hradby dosahují výšky až 22 metrů a jejich šířka se pohybuje od 1,5 do 6 metrů. Mohutná je i samostatně stojící pevnost v jihozápadním rohu Lovrijenac k obraně Pilské brány. Ta se hemží nekonečným prouděním lidí a otevírá se na Placu, hlavní tepnu města, na které jsou dlažební kostky tak oblýskané, že se v nich málem odrážejí fasády domů. Kostely a kláštery se vynořují z oceánu červených střech s mořem v pozadí. A pod hradbami strmé uličky s domy vyzdobenými erby, se spoustou hospůdek, barů a obchůdků se suvenýry. Ale nic pro našince - je zde příšerně draho. Vstupné na hradby činí 70 kun (při kurzu 1 HRK=3,40Kč to dělá 238 Kč).

Chorvatsko, Dubrovník (červen 2011)

Neodolám a sedám si na klín dramatika jménem Marin Držič jako mnozí přede mnou podle zlatě vyleštěných kolen. A tímto zdravím pár českých turistů, kteří byli této fotografii nápomocni a ještě jednou děkuji :-)

Chorvatsko, Dubrovník (červen 2011)

Jediný problém tohoto starobylého města spočívá v přemíře turistů. Hotová tlačenice...

Před odjezdem zbývá i chvilka času k okoupání. Nějaký místní šnorchlař zrovna vylovil z moře nějaké ty mořské potvory, takže u toho nemůžu chybět. Hvězdici jsem si do ruky vzala, ale chobotnici tedy ne :-(

Chorvatsko, Dubrovník (červen 2011)

Ještě pokus o vyfocení kraba - jenže teleobjektiv zůstal doma a riskovat, že mi do objektivu šplouchne slaná voda nemůžu :-(

Chorvatsko, Dubrovník (červen 2011)

A je tady nepohodlný noční přejezd zpátky do Brna. Naštěstí po dálnicích a bez zdržování na hranicích.

1. část - Makedonie - Tetovo, NP Mavrovo, jezero Ohrid

2. část - Albánie, vnitrozemím na jih - Korcë, Voskopoja, NP Brenhi Drenovë, Gjirokaster, Ksamil, Butrint

3. část - Albánie - po pobřeží na sever - Sarandë, Himarë, Qëparo Fushë, Dhermi, Llogarský průsmyk, Berat, Apolonia, Tirana, Krujë, Shëngjin, Lezhë, Skadar

4. část - Černá Hora - Kotor, Chorvatsko - Dubrovník