Schneeberg - 21.5.2011

... nad Schneebergem sa blýská, hromy divo bijú ...

Je čtvrtek, předpověď počasí pro následující víkend slibuje sluníčko, teplo a bouřky a cestovka Čebus nabízí místa v zájezdu na nejvyšší horu Dolního Rakouska, do pohoří Schneeberg, se slevou 100 Kč, tj. po slevě za 550 Kč. Ostatní z rodiny mají pro víkend jiné plány a na takovou cenu bych s výletem po vlastní ose nedosáhla. Vzdálenost Brno - Puchberg činí 206 km, desetidenní dálniční známka stojí bez 10 centů 8€, takže suma sumárum by to bylo 400*2Kč/km + 8*25 = 1000Kč, což není ani trošku rozumné také z pohledu celodenní túry a následného dvou a půl hodinového sezení za volantem po stereotypní dálnici.

Schneeberg

Vím, co mne čeká - na tomto zájezdu jsem už totiž jednou byla, v létě roku 2007, v pauze mezi třetí a čtvrtou dávkou chemoterapie a s parukou na hlavě, abych nepůsobila jako exot a nevyvolávala záchvaty děsu u průvodce. Na vrchol jsem se dostala samozřejmě tím nejpohodlnějším způsobem - vláčkem, ale tehdy jsem si slíbila, že pokud to půjde, příště to dám trošku více turisticky - po svých.

Takže čím začít? Tím příjemnějším - parádním výšlapem a kritiku cestovky si nechám až na konec.

Z Brna odjíždíme v 6:00, přesně podle upraveného programu (kdysi se jezdilo v 5:00, ale další kus dálnice mezi Vídní a Brnem cestu příjemně zrychlil) a k nádraží v Puchbergu přijíždíme ve čtvrt na deset, takže kdo chce vláčkem nahoru, může si koupit lístek s odjezdem v 10:00 - je jich celkem dost, není hlavní turistická sezóna a odpolední bouřky mnohé odradily.

elektrický vláček Salamandr (květen 2011)

Salamander je elektrický horský úzkorozchodný ozubnicový vláček v typických mločích barvách. Ale kdo chce vyrazit vláčkem parním, musí si připlatit 6 euro a naplánovat si výlet jen v neděli či svátek v červenci a srpnu. Ozubené kolo se opírá do zvláštní zubaté kolejnice a vlak překoná tu spoustu výškových metrů jako nic.

panoramatická mapa oblasti (po kliknutí velikost 1403x992)	turistická mapa oblasti (po kliknutí 1916x1718)

• Nejsnazší fyzicky, ale nejnáročnější na peněženku, je výjezd zubačkou - jednosměrný lístek za 23,40 euro, zpáteční za 33 euro. Z Puchbergu (577 m) do stanice Hochschneeberg (1795 m) to trvá cca 52 minut.
  
  
• Varianta druhá využívá sedačkovou lanovku - jednosměrný 6,50 euro, obousměrný 9,0 euro (všechny ceny jsou uváděny pro dospělé). Z Losenheimu (840 m) se vyvezete do výšky 1210 m za pár minut. K chatě Fischerhütte to následně pěšky po stezce zvané Fadensteig trvá cca 2 hodiny prudkým stoupáním po skalnatém hřebínku.
  
  
• Ti, kdo se na to cítí, mohou výstup absolvovat pěšky - podél kolejí zubačkové dráhy vede nenáročná stezka o délce 10 km (doba chůze 3 hodiny)
  
  
• Pěšky se lze vydat také velmi náročným výstupem po Oberer Herminensteig - tahle stezka však rozhodně není vhodná pro netrénované turisty, starší osoby či malé děti a rozhodně ne pro ty, kdo mohou trpět závratí - je to taková ferata nejnižší obtížnosti

Před čtyřmi lety jsem jela vláčkem, dnes volím variantu s pomocí lanovky. Obloha je nádherně modrá, jen nad vrcholem se drží obrovský kupovitý mrak. No uvidíme...

lanovkou nad Losenheim (květen 2011)

Lanovka je nahoře za chvilku (zkracuje výstup o hodinu) a jezdí v podstatě prázdná. V danou chvíli to vypadalo, že funguje jen pro nás tři, kdož jsme si zvolili tuto variantu.

u horní stanice lanovky, cesta na Almreserlhaus (květen 2011)

A pak už po svých - nejprve strmě nahoru přes les, poté strmě nahoru po suti a skalách. Místy jsou zde natažené pomocné lana, ale za sucha a bezvětří nejsou potřeba. Užívám si pohledy do stále zvětšující se hloubky - Edelveißhütte a Almreserlhaus i horní stanice lanovky vypadají jako dětské domečky.

Fadensteig (květen 2011)

Konečně se dostávám na práh vrcholové plošiny Schneebergu, do výšky 1722 m a tu namáhavější část stoupání mám úspěšně za sebou. A mohu se rozhlédnout kolem sebe, ale pohled to rozhodně moc optimistický není - vpravo se blýská a v dáli je slyšet hřmění a posléze vidět pásy padající vody. Netrvá dlouho a bouřka se ozývá i zleva a další pásy padající vody jsou vidět nad Puchbergem.

Vestenkogel (květen 2011)

Terén je nenáročný, o to více se lze věnovat bohaté zdejší flóře. Sněhová pole pokrývají části vrcholu, ale stezka je bez sněhu. Žluté prvosenky lysé na skalách vystřídaly koberce fialových kvítků - violky aplské a modrý hořec Clusiův, ale na opravdu rozkvetlé louky plné motýlů je příliš brzy. Po skalní hraně Vestenkogel se lze kochat nezapomenutelnými výhledy, ale musím přiznat, že klikaté čáry blesků k pohodě zrovna nepotřebuji.

Schneeberg, květena (květen 2011)

Pokračuji k chatě Fischerhuette - není to až tak daleko a tam bude možno se případně před bouřkou skrýt. Už to totiž došlo tak daleko, že nám hřmí přímo nad hlavou :-(

A je tady vrchol zvaný Kaiserstein (2061 m) - na počest výstupů císaře Františka I. v letech 1805 a 1807 zde byla navršena kamenná mohyla, ale u pomníku nějak chybí cedule.

Pode mnou je nekonečná hloubka skalních srázů a suťových polí. Všude kolem je vidět závoje vody, hlavní však je, že zde zatím nespadla ani kapka.

Kaiserstein 2061 m (květen 2011)

Fischerhütte je nejvýše položenou horskou chatou v Dolních Rakousích - nachází se v nadmořské výšce 2049 m a k nejvyššímu vrcholu Dolního Rakouska, na vrcholek Klosterwappen (2076 m) zbývá nastoupat pouhých 27 metrů.

Fischerhütte 2049 m (květen 2011)

Ale právě zde, kousek pod vrcholem Klosterwappenu nezbývá než si nahodit pláštěnku - jedna z bouřek si musela zrovna vybrat tohle místo :-( Klosterwappen, česky Vídeňský Sněžník je nejvýchodnější alpskou dvoutisícovkou a vrchol je ozdoben nevzhlednou konstrukcí radaru s několika vysílači a velkým kovovým křížem. Ale jak udělat pár snímků, když se kolem valí mraky, honí voda ze všech stran a v koutku hlavy vyskakuje myšlenka - tohle přece musí přitahovat blesky...

Klosterwappen 2076 m (květen 2011)

To nejhorší se přehnalo, objektiv se mi podařilo udržet suchý - je třeba pokračovat. Tahle pláň byla v létě plná květů a krav, ale dnes zde leží ještě většinou sníh.

kousek pod vrcholem Klosterwappen (květen 2011)

Damböckhaus (květen 2011)

Scházím dolů k chatě Damböckhaus a poté šplhám na vrchol Waxriegel s daleka viditelným křížem. Tenhle vrchol má nadmořskou výšku "jen" 1888 m a orientace je na něm jednoduchá - jsou zde cedulky s městy a jejich vzdálenost v km. Takže už teď vím že vzdálenost Waxriegel - Brno činí vzdušnou čarou 169 km.

na vrcholu Waxriegel ve výšce 1888 m (květen 2011)

Krásně je odtud vidět kaplička Elisabethkirchlein, postavená na památku císařovny Sissi, která velmi často absolvovala výstup na Schneeberg.

kaplička Elisabethkirchlein (květen 2011)

Horská chata Berghaus Hochschneeberg stojí ve výšce 1800 m přímo u nádraží horské dráhy.

horská chata Berghaus Hochschneeberg (květen 2011)

A počasí se konečně umoudřilo. No sláva, k cestě dolů mohu zvolit cestu zvanou Oberer Herminensteig. Mé žluté pončo mizí v batohu - s tímhle na sobě bych se mohla docela snadno ocitnout velice rychle někde hluboko dole.

Oberer Herminnensteig ze stránek http://www.bergsteigen.at

Pokračuji tedy přímo kolmo dolů do údolí po skalách, po kamenech, sutí - vše docela schůdné, ale občas pro jistotu po čtyřech. Naštěstí byla pěšina velmi dobře vyznačená obrovskými značkami a několikrát se až tajil dech, když bylo dopředu vidět, kam až mne stezka povede.

Oberer Herminensteig (květen 2011)

Zato sestup napříč východním úpatí kopce po Nördlicher Grafensteig už tak zajímavý nebyl. Suť, kořeny, kameny, suť, kořeny, kameny... A co teprve modrá značka dolů suťoviskem... Oddechla jsem si až kousek před Schneebergdörflem - do Puchbergu už je to jen po asfaltu, takže žádné příšerné kolmé suťovisko mne už nečeká a čas je tak akorát pro nalezení obou kešek poblíž nádraží a na odjezd v 18:30

před Puchbergem (květen 2011)

masiv Schneebergu od Puchbergu (květen 2011)

Slíbila jsem kritiku a tak se dám do toho. Už jsem s cestovkou Čebus byla opravdu mockrát a vždy jsem byla spokojena, ale tentokráte se to tak nějak sešlo :-(

Tím prvním velkým mínusem byla návštěva cestovky v pátek. Že se čekají bouřky, muselo být každému celkem jasné, ale paní se mne snažila přesvědčit, že bouřky v oblasti Puchbergu, to tedy ani náhodou. Že to zrovna kvůli počasí někdo odhlásil a k tomu prý není absolutně důvod. Ale nezviklala mne, pláštěnku jsem vrazila do batohu hned jako první :-)

Tím druhým mínusem je to, že při tomto zájezdu si vlastně může každý naplánovat den podle svých možností a schopností, což by mohlo být pro některé plus, ale přece jen si myslím, že většina lidí by přivítala trošku organizovanosti a možnost absolvovat túru společně s průvodcem než se plácat v cizí zemi a v opravdických horách na vlastní triko. Skutečnost totiž byla taková, že ani jeden z průvodců neabsolvoval túru po vrcholech.

Tím třetím mínusem byla skutečnost, že se přihlásilo málo lidí a to nejen na tento zájezd a tak cestovku nenapadlo nic geniálnějšího, jak dva zájezdy spojit a to tím způsobem, že ti druzí prostě přece mohou jet na Schneeberg s námi, pokud budou chtít. Počty jen tak odhaduji, ale bylo nás v autobuse možná tak 30, tak napůl a dva průvodci, kteří se ovšem během celé té tříhodinové jízdy z Brna do Puchberku nebyli schopni dohodnout na programu pro své skupiny a tím pádem na pohybu autobusu. Kdo chtěl k výstupu na vrchol použít lanovku, chtěl k ní vyrazit co nejdříve, ale druhá skupina si nejprve chtěla prohlédnout městečko a teprve poté chtěla na lanovku s tím, že si to kolem horní stanice projdou a po loukách pěšky nebo opět lanovkou se zase vrátí dolů. Obdobné neuvěřitelně nakombinované varianty platily pro prohlídku vodopádů. První skupina tam chtěla poté, co si prohlédnou to městečko, druhá tam měla zajet až poté, co se z vrcholu vrátí poslední lanovkou dolů. Nemluvě o tom, že existovala skupina třetí, která se z vrcholu mínila vrátit vláčkem nebo pěšky kolem kolejí a tím pádem do Puchbergu a k vodopádu by potřebovala dovézt z opačné strany... Chudák pan řidič... Jestli se od dolní stanice lanovky odjíždí v 16:30 nebo 17:00 nevěděl v čase rozchodu pravděpodobně nikdo a jedinou jistotou byl čas 18:30, odjezd od nádraží v Puchbergu. A musím přiznat, že mi spadl obrovský kámen ze srdce, když jsem se tam po 18 hodině objevila a našinců tam už čekalo víc :-)

A pár odkazů na závěr:

Zubačka Schneebergbahn - http://www.schneebergbahn.at - zde lze zjistit obsazenost jednotlivých spojů a také koupit jízdenky

Puchberg am Schneeberg - http://www.puchberg.at - stránky městečka