Rudické propadání 2.4.2011

troška speleologie

 

V lednu jsme se po návštěvě Punkevních jeskyní krátce zastavili v Rudickém propadání a když jsem následně u počítače sepisovala zážitky a upřesňovala si informace, narazila jsem na naprosto ojedinělou a z našeho pohledu naprosto úžasnou nabídku - kurz speleologie. Dlouho neváháme - po upřesňujícím mailu s dotazem, co by nás vlastně konkrétně čekalo, si domlouváme termín na začátek dubna a můžeme se těšit...

Rudické propadání

Rudické propadání

Vyrážíme ve třech - zbytek naší rodiny nemá rád výšky :-) a před devátou se hlásíme v info středisku v Rudici. V naší skupině je nás osm a hned dostáváme kompletní výstroj a výzbroj - overal, přilbu, elektrické světlo a vysoké gumáky. Pod overal oblékáme nějaké teplejší starší věci a do gumáků dvoje ponožky. Kompletní náhradní suché oblečení zůstává v autě - šance stát se totálně vlhkým je veliká. Čeká nás sestup po žebřících do hloubky více než 100 metrů, cca 2 kilometry chůze řečištěm a lanové traverzy, nepřítomnost přirozeného světla, chlad, vlhko, neustálá přítomnost vody, zúžené průlezy, podlézání nízkých stropů - cca 5 hodin docela náročného tělocviku v podzemí.

Rudické propadání

Rudické propadání

Ke vstupu do propadání je to deset minut chůze. Čekala jsem trošku teorie pro začátek, ale začíná se rovnou praktickou částí - vše o speleologii a historii objevování Rudického jeskynního systému se dozvíme až dole :-) První úspěchy zde zaznamenal starohrabě Hugo Salm již v roce 1802.

Rudické propadání

Rudické propadání

Sestup do druhého nejdelšího jeskynního systému v ČR (celkem má 13 km a končí až Býčí skálou!) není jednoduchý. Gumáky po blátě kloužou a sestup po žebřících kluzkých od vody a bahna je bez jakéhokoli jištění. Ještěže ti netopýři i nadále v klidu visí... Jedovnický potok se v propadání řítí do hloubky 86 metrů a protože vstup je ještě o něco výš, čeká nás po žebřících tzv. Horní suchou chodbou celkem 112 metrů směrem dolů.

Rudické propadání Rudické propadání Rudické propadání

Rudické propadání

V zimě se zde tvoří až 30 m vysoké ledopády, ale takhle v dubnu nás v prostoře, známé jako Hugonův dóm, vítá jen hukot padající vody a zvláštní akustika.

 

A samozřejmě tma, kterou jen částečně proniká paprsek karbidky instruktora a naše čelovky. Podzemí nás pohlcuje ze všech stran a v nás se mísí pocity euforie i strachu zároveň. Stačil by extrémní příval deště a v podzemí by začala prudce stoupat voda.

Rudické propadání

Rudické propadání

Postupujeme kaňonovitou chodbou, řečištěm Jedovnického potoka s peřejemi a meandry. Místy je vody po kotníky, místy po kolena, místy dosahuje jen kousíček pod horní okraj vysokých gumáků. A tam, kde je vody ještě víc, jsou k dispozici lanové traverzy. Trošku je škoda, že voda je naší zásluhou většinou zcela kalná a neprůhledná :-(

Rudické propadání Rudické propadání Rudické propadání

Rudické propadání

Sintrová kašna se stala symbolem Rudického propadání. Krápníková hmota zde narůstá rychlostí až několika mm za rok a zkamenělý žebřík zde stojí už od roku 1922. Nad Kašnou se nachází Rudická propast, se svými 153 metry nejhlubší suchá propast České republiky.

Rudické propadání

Rudické propadání, Sintrová kašna

V jednom místě pokračuje řečiště přes sifon a tím pádem je neprůchozí - toto místo se obchází chodbou cca 15 metrů vysoko nad původním terénem. No vlastně neobchází, Chodba vzdechů je nízká a nezbývá než se pohybovat po všech čtyřech :-) Proto také tato chodba dostala i svůj druhý, příhodnější název, který si sem nedovolím dát, protože zvýšit návštěvnost přes takovéto klíčové slovo rozhodně nepotřebuji :-) Odhadem tak 70 cm na výšku, místy kaluže...

Rudické propadání Rudické propadání

Rudické propadání, Chodba vzdechů

Krápníková výzdoba je sice jen místy, ale o to nádhernější. Chodby se střídají s dómy. Stalaktity, stalagnity, stalagnáty, sintrová jezírka a dokonce i kuličky. Široké spektrum barev v tónech bílé, béžové a hnědé. Dominantou Rudického dómu je Lustr, krápníkový útvar obřích rozměrů.

 

Růst krápníkové hmoty je čistě chemický proces. Atmosférická voda dopadající na vápence je vůči této hornině agresivní a částečně ji rozpouští. Roztok proniká jeskynními prostorami, po dlouhou dobu na stejných místech. V místě dojde ke zpětnému vysrážení kalcitu ve formě mikroskopického krystalku. Pokud je přísun vody stálý, ze stropu vyrůstá stalaktit. V místě dopadu vody proces pokračuje - vyrůstá stalagmit. Pokud se oba krápníky spojí, vytvoří stalagnát.

Rudické propadání

Rudické propadání, Rudický dóm

Ale za Rudickým dómem už je možnost pokračovat pro běžné výpravy není, ač kdysi tato možnost s plazením po břiše a procházení polosifonem byla. Dnes je chodba zacpána sedimenty a dřevem, které sem spláchuje každý velký déšť. Nejmohutnější podzemní prostor v ČR, tzv. Obří dóm o rozměrech 150x40x70 metrů nám zůstane utajen.

Rudické propadání Rudické propadání Rudické propadání Rudické propadání

Rudické propadání

S fotografováním je to samozřejmě trošku problém. Riziko poškození lze řešit docela snadno - oživili jsme a vzali sebou starší vyřazený kompakt. Vlhko se dalo vyřešit taky - zabalením kompaktu s pomocí lepící pásky do igelitu. Ale bílá mlha vypařující se od úst i z vlhkého oblečení si s bleskem ani trošku nerozuměla... A rozhodně není čas na nějaké speciální nastavení - vše je samozřejmě foceno stylem "automat" a interní blesk. Takhle se rozhodně nedají získat záběry vystihující monumentálnost a nádheru podzemních prostor, ale přesto jsme byli velmi příjemně překvapeni.

 

Profesionálnější fotky si ale můžete prohlédnout třeba na webu speleologa Oty Šimíčka.