... na kole, pěšky či autem ... fotky, zážitky, odkazy, zkušenosti ...

Sýkořská hornatina - 5.3.2011

... hledání sněženek ...

Sněženka podsněžník (Galanthus nivalis) je známá jarní rostlina z čeledi amarylkovité. Je 15 - 20 cm vysoká, má cibulku a 2 až 3 jednoduché úzké listy. Štíhlý stvol nese jeden květ na převislé stopce z šesti okvětních lístků - tří velkých vnějších a tří menších vnitřních se zeleným lemem. Začíná kvést již na konci února, často ještě za sněhové pokrývky, díky čemuž je známá jako jeden z prvních symbolů blížícího se jara.

Kdysi patřila mezi naše nejrozšířenější jarní rostliny, ale v současné době ji řadíme mezi ohrožené a částečně chráněné druhy. Roste nejčastěji v lužních a jiných listnatých vlhkých lesích, na vlhkých loukách podél potoků, druhotně také v okolí starých zbořenišť a v parcích.

Už pár let chodívám fotit první sněženky v nejstarším veřejném městském parku v českých zemích, v brněnských Lužánkách. Ale letos mi nezbylo než konstatovat, že fotit sněženky s pozadím psích exkrementů není to pravé vítání jara. Takže kam? Po chvíli gúglení je můj dnešní cíl jasný - kousek za Tišnov :-)

Předjaří v Čechách
Hedvika Průchová

Chalupy na horách v kožichu ze sněhu
a s límcem rampouchů vzhlížejí do mraků.
Cestou k nim vichřice přesýpá závěje.
Chalupy spí a sní o jarním zázraku.
Bystřina v údolí sněhem se prodírá,
vodopád oněměl ve zmrzlých kaskádách.
Hladové srnčí se stahuje k seníkům,
jeleni shazují parohy v sněžný prach.
V podhůří zima je střenou nad hrobem.
Na kopcích pod lesem bělá se ještě sníh,
rozbředlé kaluže zmrazují za nocí,
ve dne však skřivánek toulá se po polích.
Do dolin přinesly předjarní poselství
zvonečky sněženek a proutky kočiček.
Dvojice koroptví hnízdo si hledají,
zajíc si vystýlá pod křovím dolíček.
Pupeny na stromech budí se rašením,
v listí a v květy se brzy už promění.
Na horách zima je, v podhůří předjaří,
v dolinách chystá se v přírodě vzkříšení.

Veselí je malá vesnice, trvale zde žije jen cca 40 obyvatel. Z Lomnice, pod kterou Veselí spadá, sem vede uzoučká silnička. Stačí zaparkovat a vydat se pěšky na vrcholový hřbet Veselského chlumu (578 m), což je v podstatě zcela nenáročná procházka. Lokalita je součástí sítě zvláště chráněných území v rámci přírodního parku Svratecká hornatina - hlavním předmětem ochrany je malebná mozaika políček, sadů a pastvin rozčleněná rovnanými zídkami z plochého rulového kamení. A moc příjemně se na sluníčkem ohřátých kamenech dneska sedí :-)

Veselský chlum (březen 2011)

Kromě přírodních zajímavostí se z vrcholu nabízí i jedinečné rozhledy na všechny světové strany - do členitého údolí Svratky a do nitra Českomoravské vrchoviny. Na severu se zvedá nejvyšší bod Sýkořské hornatiny, Sýkoř (702 m) s charakteristickým vysílačem, na východě jsou to siluety hřbetů Drahanské vrchoviny a na jihu kopečky pomalu klesají do Tišnovské kotliny a dále k Brnu.

Veselský chlum (březen 2011)

Daří se zde mnoha vzácným druhům rostlin, ale takhle začátkem března samozřejmě ne. Takže vyfotit si mohu jedině kočičky ...

Veselský chlum (březen 2011)

Součástí lokality je také drobný rybníček vykopaný ve svahovém úvalu, který je ojedinělou lokalitou rozmnožování obojživelníků - skokana hnědého či ropuchy obecné. Ale takhle začátkem března je samozřejmě ještě zamrzlý :-)

Veselský chlum (březen 2011)

Tím hlavním dnešním cílem je však přírodní památka Hrušín. Z Veselského chlumu to není daleko a základní směr mi udává žlutá turistická značka. Šlapu si to chvíli loukou, chvíli lesy. A co je zde rozseto zajímavých skal a skalek z lavicovitě se rozpadající bítešské ruly... Ale jak najdu sněženky? Podle stromů s dvěma červenými pruhy jsem na místě. Navíc hranice PP je jasně zřetelná i z displeje GPSky, ale celá přírodní památka má více než 12 hektarů... Nikde žádný potok... Jsem zde brzy? Nebo pozdě? ... A třeba zde už dávno nerostou...

Hruštín (březen 2011)

Co se dá dělat, sněženky tedy dnes nebudou. Schroupu jablko, které mám v batohu a otočím to zpět... Ale abych se dostala k jablku, musím batoh sundat a a tak se zastavím a podřepnu. To se mi snad jen zdá... sněženky... úplně mrňavé... Když se pozorně dívám, jsou téměř všude :-) Skryty pod listím se teprve chystají předvést světu svou křehkou krásu.