České středohoří 4.2.-6.2.2011

a zase obleva, tuhle zimu už potřetí

 

Předpověď rosničkářů pro víkend nevypadá ani trošku dobře. Ač by takhle na začátku února měla řádit tuhá zima, čeká se zase obleva. Teploty, které o minulém víkendu padaly pod -15°C se budou pro změnu pohybovat nad úrovní +10°C a změna bude doprovázena nejen silným větrem, ale také ledovkou.

 

Ale učitelé si nemohou termíny své dovolené vybírat - jednodenní pololetní prázdniny připadají letos na pátek 4.2. a basta. Počasí, nepočasí.

 

Naším cílem bude tentokráte České středohoří a to především zdolání nejvyšší hory tohoto nádherného pohoří - Milešovky, vysoké 837 metrů.

Milešovka od Milešova

Milešovka od Milešova

Ale tenhle víkendový výlet začne pod Řípem. Protože "Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp" !!!

 

 

PÁTEK

Říp MAPY.CZ

Je to trochu dilema - je třeba vyrazit co nejdříve, protože je to pěkný kus cesty, ale na druhou stranu mám obavy z ranního náledí... Věříme silničářům, že D1 bude ošetřená a nakonec vyjíždíme z Brna v 6:30.

 

A ošetřená solí byla. Tou nejdůležitější věcí tedy byl dostatek kapaliny v ostřikovači :-) Z dálnice D8 sjíždíme na 18náctém kilometru u Nové Vsi. Ale teprve až ve chvíli, kdy projíždím kolem auta "zaparkovaného" v příkopu, mi dochází, že bych měla zpomalit - že dálnice sice byla řádně prosolená, ale to rozhodně neplatí pro místní komunikace nižších tříd.

 

Placené parkoviště v obci Rovné pod Řípem je s výjimkou auta výběrčího prázdné. Hodiny ukazují 9:30, 260 km jsme zvládli za tři hodiny. Odlehčeni o 50Kč šlapeme lipovou alejí k úpatí Řípu, dominantě s typickým zvonovitým tvarem. Kdysi se asi jezdilo až parkovišti na úpatí, ale dnes to zakazuje značka zákazu vjezdu.

Říp od obce Rovné

Říp od obce Rovné

Strmé svahy Řípu bývaly po staletí holé a zalesněny do dnešní podoby byly teprve v 19. stol. Stoupáme po zpevněné cestě odbočku na Mělnickou vyhlídku - cesta nahoru jinak vede lesem bez výhledů.

Říp

Říp. Mělnická vyhlídka

Na vrcholu hory Říp (456 m) se nachází jedna z nejstarších dochovaných staveb u nás - rotunda sv. Jiřího. Prastará kaple byla doplněna věží a znovu vysvěcena v r. 1126 na paměť vítězství knížete Soběslava I. nad německým králem Lotharem III. Saským v bitvě u Chlumce. S postupně narůstajícím významem se stal Říp známým poutním místem a cílem táborů lidu. Svoje výsostné právo si zasloužila především díky pověsti o příchodu praotce Čecha, který je považován za základní symbol českého národa.

 

Po nočním sněžení je všude bílo a podle neexistence stop je jasné, že jsme dnes na vrcholu jediní. Ale vše má své výhody i nevýhody - takhle mimo sezónu je samozřejmě zavřená rotunda i restaurace.

Říp, turistická chata

Říp, turistická chata

Říp, rotunda

Říp, rotunda sv. Jiřího

Za rotundou lze dojít po pěšince k Roudnické vyhlídce, odkud je úžasný pohled na České Středohoří.

Říp, Roudnická vyhlídka

Říp, Roudnická vyhlídka

Kousek severovýchodním směrem se dostáváme k zábradlí v místě, zásluhou stromů a keřů téměř bez vyhlídky, kde jen zašlá cedulka označuje, že na tomto místě byl vylomen základní kámen k Národnímu divadlu v r. 1868.

Říp

Říp, základní kámen k Národnímu divadlu

Poslední vyhlídka se jmenuje Pražská. Prý nejhezčí - za dobré viditelnosti je odsud skutečně viditelná jižní věž chrámu sv. Víta. Ale dneska rozhodně ne :-(

Říp, Pražská vyhlídka

Říp, Pražská vyhlídka

Než opouštíme tuto lokalitu, zastavujeme ještě krátce na místě zvaném Hřbitov zvířat. Na půli cesty mezi obcemi Rovné a Vražkov má hektarový pozemek statut pohřebiště pro domácí mazlíčky.

Říp, hřbitov zvířat

Říp, hřbitov zvířat

Budyně nad Ohří MAPY.CZ

Exteriéry vodního hradu v Budyni nad Ohří jsou samozřejmě mimo sezónu v pátek uzavřeny, ale nádvoří si lze prohlédnout volně kdykoli. Původně zde stál gotický královský hrad a později byl částečně přestavěn na renesanční zámek. Z původní čtyřkřídlé dispozice se zachovala dvě křídla, západní, pozdně gotické s arkýři a severní s hranolovou věží.

Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří

Budyně nad Ohří

Lákadlem hradu je zejména alchymistická dílna z počátku 17. století, kde proběhla spousta pokusů o výrobu likéru mládí nebo zlata. Podle pověsti se to podařilo a dodnes je pod hradem vyrobené zlato ukryto a stráží ho socha alchymisty tzv. Kvasnička. Ten se dle pověsti dívá na místo, kde je zlato z alchymistických pokusů zakopáno.

 

 

Hazmburk MAPY.CZ

Na jednom z čedičových návrší Českého středohoří, nad rovinou mezi Labem a dolní Ohří, se už šest století tyčí hrad Hazmburk (dříve zvaný Klapý). Pokud za královnu Českého středohoří považujeme Milešovku, králem může být jedině Hazmburk, jeden z největších a nejpevnějších hradů své doby. A jelikož byl zároveň postaven na osamělém a vysokém kopci, byl prakticky nedobytný.

Hazmburk

Hazmburk

V době své největší slávy za husitských válek měl protáhlý tvar od západu k východu a zabíral plochu asi 170 m × 30 m. Dominantou hradu byly dvě dodnes dochované věže, kolem nichž se soustředila zástavba v podstatě dvojdílného hradu. Ale zřejmě kolem poloviny 15. století byly na hradě Hazmburku provedeny poslední stavební úpravy a o pár desítek let později byl označen jako pustý.

 

Z obce Klapý nás cedule směřuje k parkovišti pod hradem. Ale ouha, o asfalt se nejedná, sklon je větší než normálně a sníh ještě neroztál... Zkusíme to a uvidíme, v nejhorším najdeme něco přímo v obci. Ale podařilo se :-)

 

Na hrad vede turistická značka ze tří stran. My si vybrali žlutou z parkoviště. Zpočátku obcházíme hrad po jeho vrstevnici. Až na rozcestí, kde se žlutá potkává s červenou od Libochovic, začneme stoupat strměji. Míjíme zbytky bývalé vstupní brány a jsme u zavřené brány. Ale stopy ve sněhu nám vedou naprosto neomylně - s trochou šikovnosti to není až takový problém dostat se dovnitř. Přímo u vchodu stojí první z dominant této zříceniny, oválná Černá věž. Její průměr je 9 m, přičemž její zdi mají dvoumetrovou tloušťku. Je vysoká 25 m a je postavená z tmavého čediče. Kolem věže jsou zbytky hradeb, z kterých jsou nádherné výhledy do okolí. Jen kdyby tak nefoukalo...

Hazmburk

Hazmburk

Poté vystoupáme do druhé části k vrcholu kopce, kterému dominuje hranolová Bílá věž s cimbuřím. Je vysoká 26 m a postavená je ze světlého pískovce. Lze do ní vstoupit a vystoupat po dřevěných schodech až na její horní hradby, ale to samozřejmě platí jen pokud se zde ocitnete v době, kdy je na hradě oficiálně otevřeno.

Hazmburk

Hazmburk

Ale úžasné panoramatické výhledy se otevírají i bez výstupu na věž - Libochovicko, dolní Polabí i Poohří a překrásné panorama Českého středohoří. Výhled se sice od rána trošku vylepšil, ale dnes to prostě není ono. A kéž by tak nefoukalo...

Hazmburk

Hazmburk

Samozřejmě poznáváme horu Říp, který jsme zdolali dopoledne a Milešovku s Lovošem, které máme v plánu na dny následující. Sníh mizí před očima. Už se rozhodně nemusíme obávat náledí a v botách začínám mít nepříjemně vlhko. Krásné místo, zajímavá zřícenina a úžasné výhledy - ale my si tohle místo budeme především pamatovat jako místo neskutečně větrné.

Hazmburk

Hazmburk

Skalka MAPY.CZ

Bývalý hrad, poté zámek, charakterizuje již z dáli bílá válcovitá věž stojící na čedičové skále. O tomto hradu se přesně neví, kdy byl postaven. Pravděpodobně však někdy koncem 13.století. Leží v obci Vlastislav, pojmenované po stejnojmenném knížeti Vlastislavovi, který zde svého času pobýval. V roce 1639 byl zcela rozbořen Švédy a už nikdy nebyl obnoven. Naopak v těsné blízkosti byl vybudován dvoupatrový barokní zámek a po hradu tak zbyla pouze válcovitá věž, nazývaná též hladomorka, protože její suterén kdysi právě tomuto účelu sloužil. Věž je asi 19 metrů vysoká a vstupovalo se do ní portálem ve výšce asi 4 metry nad zemí po dřevěném schodišti, takže vchod dnes hledáme samozřejmě marně. Ostatní objekty bývalého hradu jsou dnes v terénu již jen málo patrné.

Skalka

Skalka

Přístup k věži je po celý rok bez omezení a zdarma a ani s parkováním není problém. Jen vzhledem k poloze hradu v krajině nejsou výhledy nějak daleké - lze z něj spatřit nedaleké hrady Hrádek, Ostrý, Oltářík a Košťálov i vzdálenější Hazmburk. A také obec Sutom s nádherným holým kopcem a horu Milešovku.

Skalka Skalka Skalka

Skalka

Tahle zřícenina byla trošku mimo plán, chtěli jsme totiž na jinou - na Košťálov. Ale nakonec zkracujeme dnešní plán - kombinace brzkého ranního vstávání, tachometrem napočítaných 315 km, vlhkosti v botách a větru dosahující rychlosti cca 15 m/s a čas 16:00 si u mne vybírá svou daň :-( Mám toho pro dnešek dost a kdoví, co nás ještě čeká v místě, kde jsme si domluvili ubytování. Skalka bude dnes poslední.

 

Ubytování jsme si tentokrát rezervovali v soukromí. Dům s čp. 41 v Bořislavi nalézáme zásluhou velké reklamy bez problémů a naštěstí nás čeká slušně vytopený pokoj s televizí, zařízená kuchyňka i vlastní sprchový kout - to vše za 2x300Kč/noc. Jen máme problém s večeří - restaurace v blízkosti zkrachovala, v obchodě se zavírá už v pět. Před smrtí hladem nás zachraňuje místní benzínová pumpa a regál s bagetami :-)

 

 

 

SOBOTA

Milešovka MAPY.CZ

Větrné počasí se během noci neuklidnilo, ale program dnešního dne neměníme - čeká nás výstup na největrnější horu u nás. Milešovka (837 m) tento přívlastek získala zásluhou kombinace výšky (nejvyšší bod v dalekém okolí, nejbližší překážkou jsou Krušné hory) a povrchu (malá plocha znamená menší tření, zmírňující rychlost proudění vzduchu). Vypadá to, že si větru rozhodně dneska užijeme :-(

Milešovka

Milešovka

Výstup lze zahájit v obci Milešov či Bílka (červená značka), v Černčicích nebo Velemíně (modrá značka), ale nejsnáze se lze na vrchol dostat ze severní strany z Bílky, neboť tento výchozí bod leží ve vyšší nadmořské výšce než ostatní. Volíme Bílku s parádním velkým záchytným parkovištěm před obcí, ale pro všechny čtyři varianty výstupu platí, že na výhled si musíme počkat až na vrchol - stoupání hustým listnatým lesem žádné výhledy cestou nenabízí. A vlastně i vrchol nabízí výhledy jen omezené - pouze k jihu a východu. Za panoramatickým rozhledem musíme až na ochoz rozhledny, která je součástí objektu meteorologické stanice, nejstarší meteorologické observatoře u nás.

Milešovka

Milešovka

Zvoníme u branky a čekáme na zaměstnance observatoře, který vybere symbolické vstupné a pustí nás dovnitř. Pak už nás čeká jen několik posledních schodů na kruhový ochoz a opatrné protažení dveřmi, aniž by je vítr vyvrátil. Českou krajinu máme jako na dlani a zábradlí je naštěstí dostatečně vysoké a bytelné - ale před větrem se není kam skrýt :-) Milešovka převyšuje své okolí o úctyhodných 350 metrů a nabízí tak ideální rozhledové místo. Při dokonalých klimatických podmínkách se lze kochat nejenom krásami Českého středohoří, ale pozorovat lze i Ještěd, Krkonoše, Krušné hory, Šumavu a za mimořádných podmínek prý jsou vidět i špičky přes 300 km vzdálených Alp! Škoda, dneska nejsou mimořádné podmínky a vlastně ani dokonalé. Ale buďme rádi - taky jsme mohli koukat do bílé tmy :-)

Milešovka Milešovka

Milešovka

Poznáváme typický tvar Řípu na jihovýchodě (cca 30 km) a další typické kuželovité kopce zvlněné krajiny Českého středohoří. Ostrý, Košťál, Lovoš, Hazmburk...

Milešovka

Milešovka

Ale nejvíc ze všeho mám v tuto chvíli chuť na něco horkého s možností posezení v teple a bez všudypřítomného větru. Moje trekové boty mají sice na sobě značku Goretex, ale rozmáčenou sněhovou břečku nějak nezvládají. Na vrcholu je o víkendech otevřený bufet, ale máme docela smůlu - je tam tak plno, že posedět v teple není šance.

 

Cestou k autu obcházíme i některé z netradičních skulptur, kterými si obyvatelé Bílky zkrášlují svou vesničku.

 

Velké židle vytesané z kamene nabízejí odpočinek cestou na Milešovku. Je jich pět a zvláštní jsou i tím, že na dvou z nich jsou namalované souřadnice Mnichova.

Bílka, Cesta přátelství

Bílka, Cesta přátelství

Podél cesty z Bořislavi a Černčic stojí další sochy - celé dohromady se to nazývá Cestou přátelství. Bílka byla typická sudetská vesnice a záměrem Cesty přátelství je pokus o vyrovnání s minulostí jak z české, tak z německé strany a přinést smíření současným lidem.

Bílka, Cesta přátelství Bílka, Cesta přátelství

Bílka, Cesta přátelství

 

Kostomlaty pod Milešovkou MAPY.CZ

V téhle obci je zajímavostí několik. Nejprve se však posilňujeme obědem v neuvěřitelně levně vařící restauraci a až poté vyrážíme za historickými památkami. Tou první je zámek, původně barokní z roku 1684. Dvoukřídlý dvoupatrový objekt ční jako dominanta městečka vedle kostela, ale z původních interiérů a zařízení se toho moc nezachovalo. Už r. 1888 byl v zámku zřízen ženský nápravný ústav a obdobným účelům slouží dodnes.

Další zastávka následuje u Mariánské kapličky, která se nachází v parku současně s pomníkem padlých z 1. sv. války. Tato kaple byla postavena v roce 1825 a je zasvěcena sv. Panně Marii pomocné. Kaple je postavena na prameni, který vyvěrá za oltářem. U této vody byly objeveny léčivé účinky. Zázračná voda pomohla mnoha nemocným lidem a učinila z této kaple poutní místo. Kaple v současnosti prochází rekonstrukcí, ale voda z kaple je svedena do přilehlé kamenné stavby, která je volně přístupná.

Kostomlaty Kostomlaty

Kostomlaty, pramen Zázračné vody

Ale naším hlavním cílem je zřícenina gotického hradu Kostomlaty pod Milešovkou (často nazývaný Sukoslav). Postaven byl počátkem 14. stol., ale od poč. 17. stol. pustl. Dnes je majetkem státu a celoročně je volně přístupný. Jen škoda, že není přístupná i hlavní věž, výhledy do údolí mezi Krušnými horami a Českým středohořím by byly ještě lepší...

Kostomlaty Kostomlaty

Kostomlaty

Ostrý MAPY.CZ

České středohoří by se dalo pasovat na "zemi hradů". Mají zpravidla podobu nepříliš velké kamenné stavby v dominantní poloze na té či oné čedičové kupě; ta pak zcela determinuje jejich rozsah a podobu. Právě takový býval i hrad Ostrý na výrazném skalnatém kopci (553 m) jihovýchodně od Milešova.

Ostrý

Ostrý

Ale dostat se k němu není dnes až tak jednoduché. Sníh už kompletně zmizel a kde nestojí voda, je aspoň mazlavé bláto. Hrad stojí na nádherném místě s velkolepým rozhledem po okolní krajině a ačkoli se z něj dochovalo jen pár zdí a vstupní brána, rozhodně stojí za návštěvu.

Ostrý Ostrý

Ostrý

 

Košťálov MAPY.CZ

Čas utíká strašně rychle - pokud chceme stihnout ještě zříceninu hradu Košťálov, nesmíme se nikde zdržovat.

 

Zbytky hradu Košťálova jsou viditelné zdaleka. Převýšení místa nad okolím na západě, východě a jihu činí okolo 250 m; jen z na severu položeného sedla vystupuje hradní vrch poněkud mírněji a právě sem nás dovedla přístupová asfaltka ze Sutomi (auto samozřejmě zůstalo v Sutomi, platí zde zákaz vjezdu). Z předhradí hradu Košťálova se sice do současnosti mimo vyrovnané plochy na severu nic nedochovalo, zdivo jeho paláce, místy stojící až do výše třetího patra, však dodnes napomáhá vytvářet krajinný kolorit Českého středohoří. A pokud se k tomu přidá romantika podvečera a zapadajícího slunce, je to opravdu pohádkové místo.

Košťálov Košťálov Košťálov

Košťálov

Do Bořislavi na privát přijíždíme až za tmy - ale zvládli jsme cestou i nakoupit nějaké potraviny v obci s názvem Velemín.

 

 

NEDĚLE

Stadice, Královské pole MAPY.CZ

Podle pověsti pocházel první český kníže z rodu Přemyslovců ze Stadic. Pověst o kněžně Libuši a Přemyslu Oráčovi zachytil kronikář Kosmas na začátku dvanáctého století. Dle něj byli muži nespokojeni s vládou kněžny Libuše a chtěli za vládce muže.

 

"Aj, vyberte ze středu svého posly, nechť jdou na stranu severní", děla kněžna Libuše, "za horami oněmi je říčka nevelká Bílina zvaná. Na jejím břehu viděti jest vesnici, jež Stadice (blízko Ústí nad Labem) slove. Za vsí se úhor nachází - dvanáct kročejů zšíři, dvanáct kročejů zdéli… Ten budoucí kníže váš oře se dvěma voly. Je-li vám libo, vezměte koně, řízu, plášť a přehozy a jděte tomu muži vzkaz vyřídit ode mne i lidu a přiveďte sobě knížete a mně manžela. Muž ten má jméno Přemysl. Jeho potomstvo bude vládnout této zemi na věky věkův... "

 

Ve Stadicích nám tuto událost připomene především pomník z roku 1841. Na kamenném podstavci s reliéfy spočívá, jak jinak než pluh :-)

Stadice, Královské pole

Stadice, Královské pole

Dubice MAPY.CZ

Nad levým břehem Labe, v Dubicích, stojí kostel sv. Barbory. Je vyhledávaným turistickým cílem - především pro nádherný výhled do údolí Labe, protilehlý Deblík, Varhošť, Kamýk, Plešivec či Radobýl.

Dubice, Labská vyhlídka

Dubice, Labská vyhlídka

Necelý kilometr po zelené směrem na sever se zpoza mobilového stožáru nabízí další vyhlídka.

vyhlídka poblíž Dubic

Dubice, vyhlídka poblíž Dubic

Necelý kilometr po žluté směrem na jih se nabízí další vyhlídka - tahle se jmenuje Doerellova po malíři Ernstu Gustavu Doerellovi, který z tohoto místa zobrazoval romantický výhled na České středohoří. A že je opravdu nádherný, můžeme potvrdit - na protější Deblík, ale i na Libochovany, Plešivec, Kamýk, Kalvárii, Lovoš a Dubice.

Dubice, Doerellova vyhlídka

Dubice, Doerellova vyhlídka

Žlutá pokračuje k Radejčínu, telekomunikačnímu stožáru s rozhlednou z března 2010. Vyhlídková plošina ve výšce 20 metrů je přístupná zdarma a bez časového omezení. Nachází se téměř nad tunelem Radejčín dálnice D8 a jeho rozestavěný portál je tím posledním, co si v Českém Středohoří prohlížíme. Je nejvyšší čas vyrazit zpět do Brna...

Radejčín

Radejčín