Babia hora /Babia Góra - 24.9.2010

... Pozdravujem vás lesy, hory, z tej duše pozdravujem vás! ...

Po dvou dnech náročných výstupů na hřeben Roháčů je načase vymyslet něco méně namáhavého. Víc lesů a luk než skal a rozhodně menší převýšení. Navíc se dnes má začít kazit počasí nádherného babího léta...

Lysá hora patří k mým oblíbeným cílům. Když se zadaří, za dobré viditelnosti jsou z vrcholu vidět nalevo od Vysokých Tater dva kopce. Jsou to dva nejvyšší vrcholy Oravských Beskyd - Babia hora 1724 m a Pilsko 1557 m. Ale vždycky to končilo povzdechnutím - ta vzdálenost ...

Takže si vlastně mohu tak trošku neplánovaně splnit svůj další sen. Vždyť Babia hora není ze Zuberce daleko, přímo naopak - je to po cestě směrem domů do Brna. Sama bych to nevymyslela, ale pokud se do GPS zadá nejrychlejší spojení Zuberec - Brno, objeví se trasa dlouhá 336 km: Zuberec - Námestovo - Oravská Polhora - Jeleśnia - Żywiec - Bielsko-Biała - Cieszyn - Český Těšín - Frýdek-Místek - Olomouc - Brno tj. přejezd přes Polsko, protože od města Bielsko-Biała se střídá už jen dálnice s čtyřproudovou silnicí :-)

CYKLOATLAS ON-LINE

Orava je malebný kraj na severu Slovenska - k nejtypičtějším symbolům tohoto kraje patří jednoznačně Oravský hrad, vodní nádrž Oravská priehrada a majestátní Babia hora se svou výškou 1724 m nejvyšší bod Oravských Beskyd. A ačkoli se v Česku považuje za nejvyšší horu Beskyd Lysá hora, zahrneme-li mezi Beskydy všechna pohoří stejného názvu v Polsku a na Slovensku, pak nám jako nejvyšší hora Beskyd vyjde právě Babia hora na slovensko-polské hranici. Oravské Beskydy, kterým tato královna Beskyd vévodí, jsou po Tatrách a Nízkých Tatrách dokonce třetím nejvyšším pohořím Slovenska.

Babí hora od chaty Slaná voda (září 2010)

Z jihu, ze Slovenska vypadá Babí hora docela oble a mírně, přestože nad okolní krajinu vystupuje o plných tisíc metrů. Naopak ze severu, z polské strany jsou svahy příkré, skalnaté a divoké. Do Polska je to zajížďka, volím raději slovenskou stranu - nejčastěji se nahoru chodí z obce Oravská Polhora od chaty Slaná voda v nadmořské výšce 750 m.

Oravská Polhora/Slaná voda (750 m) - Babia hora (1723 m) - Malá Babia hora (1517 m) - Oravská Polhora/Slaná voda (750 m) - 19,5 km, cca 7 hod.

Po žluté turistické značce vyrážím Hviezdoslavovou alejí k Hájovně na Rovniach (Hviezdoslavova horáreň). Krajinu a lid žijící pod Babí horou ztvárnil ve svém díle Pavol Orzságh Hviezdoslav - alejí se procházel a v hájovně napsal jedno ze svých nejznámějších děl - Hájnikovu ženu. Alej sice alej nepřipomíná, je to prostě jen cesta - nejprve lesem, ale později loukou s krásnými solitérními smrky. A muzeum v hájovně je samozřejmě takhle po sezóně v pátek dopoledne zavřené, ale nevadí, mým cílem je především vrchol.

Hájovna na Rovniach (Hviezdoslavova horáreň) (září 2010)

Cestička začíná stoupat, ale zatím docela mírně. Nahoru a pořád nahoru... Po mostě přes potok a konečně překonávám běžný smrkový les a vcházím do přírodní rezervace mezi původní horské pralesovité smrčiny. Chvíle odpočinku u přístřešku v místě zvaném Šťaviny (1275 m), zápis do vrcholové knihy a zase nahoru...

Cestou na Babí horu (září 2010)

Les přechází do kosodřeviny, míjím další pramen vody a další dvě odpočivadla. Nikde nikdo - s výjimkou řidiče a náklaďáku rozvážejícího šutry pro stavbu krásné turistické stezky. Tedy doufám, že krásné, protože já mám tu smůlu, že musím poslouchat řev týraného motoru, šlapat po rozježděné blátivé cestě a dýchat výfukové zplodiny. A očouzené borůvky nechávám raděj na keříčcích :-(

Od západu se předvádí Pilsko, po Babí hoře druhý nejvyšší beskydský velikán a z jihu se ukazují Roháče. Už se nemůžu dočkat vrcholu s nádhernými výhledy.

Pilsko z úbočí Babí hory (září 2010)

A konečně vrchol. Ze Slané vody to až sem trvá cca 3-4 hodiny. Nejdřív mne překvapuje to množství lidí na vrcholu - z polské strany sem chodí Poláci téměř v zástupech. Druhé překvapení - vítr. Či spíše vichr... Fouká a neskutečně znepříjemňuje pobyt na vrcholu. Pár šťastnějších se choulí v kapucích za kamennou zídkou, kterou zde navršilo nejspíš několik generací kvůli ochraně proti větru. Podle všeho zde fouká často... Já nakonec raději scházím kousek zpátky pod vrchol, abych se mohla nasvačit a oddychnout si.

Babí hora (září 2010)

Poté si v rámci možností užívám výhledu - nejkrásnější jsou na jih - přes Oravskou kotlinu s vodní nádrží Orava na hřebeny Oravské Magury, Chočské vrchy a Nízké Tatry. Na jihovýchodě se předvádí Západní a Vysoké Tatry - trochu nezvyklý pohled na jejich severní stranu. Východ zabírá Malá Fatra, Pilsko a na polském území Beskid Żywiecki a Beskid Slaski a hřeben Kysuckých Beskyd s Veľkou Račou. Lysou horu vyhlížím marně - to by musela asi být pořádná listopadová inverze :-(

Malá Babí hora z Babí hory (září 2010)

Kdysi byla na vrcholu pamětní cedule, která měla připomínat údajný výstup V.I.Lenina z roku 1912. Dnes je zde jen pamětní deska věnovaná památce papeže Jana Pavla II., který na vrchol vystoupil mnohokrát v mladých letech a později i jako krakovský biskup a kardinál Karel Józef Wojtyla. Kamenný památník postavili věřící z Oravské Polhory, Rabče, Rabčic a Sihelné v srpnu 1996 - z druhé strany je deska polských věřících ze srpna 2005 - v polštině, němčině a angličtině.

Pokračuji po hraničním hřebeni do sedla Brána (1408 m) a dál na vrchol Malá Babia hora (1515 m). Po kameny vydlážděných pěšinách - trošku to připomíná chodníky v Tatrách a něco takového se pravděpodobně staví ze slovenské strany.

Babí hora ze sedla Brána (září 2010)

Malá Babí hora ze sedla Brána (září 2010)

V sedle všichni Poláci nabírají směr k chatě Markowe Szczawiny a vrchol Malé Babí hory mám jen pro sebe. Ale vítr pořádně fouká i tady.

Babí hora z Malé Babí hory (září 2010)

Ještě poslední výhledy a klesám do lesa. U pramene vody doplňuji tekutiny a údolím potoka Vonžovce se vracím k chatě Slaná voda.

chata Slaná voda (září 2010)

Trasa se samozřejmě chodí i obráceně a na vrchol se lze dostat i z polské strany - ze sedla Krowiarki (1018 m) po červené turistické značce přes vyhlídku Sokolica (1367 m) až na vrchol nebo po modré (případně zelené značce z doliny Markowa) k jediné chatě Markowe Szczawiny, která je v tomto národním parku a kde si lze prohlédnout i malé muzeum turistiky. Od této chaty jsou 2 možnosti: po žluté přes Perc Akademikow, která je velmi atraktivní, protože je na několika místech zajištěna ocelovými lany nebo po červené do sedla Brána (1408 m) a odtud po modré nahoru na vrchol Babí hory.