Bílé Karpaty III.- 27.6.2010

...aneb za kvetoucí krásou luk v oblasti Čertoryje...

V oblasti Čertoryje, což jsou louky mezi obcí Radějov a hranicí se Slovenskem jsme se ocitli již vícekrát - v roce 2007 v půli dubna, v roce 2008 koncem srpna. Ani v jednom případě jsme louky neviděli v plné kráse - v květu. Letošní deštivý a studený květen zmařil mé plány na fotovýlet za kytičkami, ale tento víkend má počasí konečně připomínat léto...

S přespáním si problémy tentokrát nedělám - spacák na zadním sedadle v autě už mám odzkoušený :-) a na jednu noc je to naprosto postačující, protože Vašek se musí vrátit do Brna ještě týž den.

Čertoryje MAPY.CZ

Z Brna je to do Radějova po dálnici na Bratislavu 95 km a dá se to zvládnout za hodinu a čtvrt.Tentokrát se nám zadařilo hodně brzy vstát, takže na parkovišti u přehrady Lučina jsme dneska první :-)

Lučina u Radějova (červen 2010)

Čertoryje, to je směs solitérních dubů, lip a oskeruš a květnaté louky, botanicky jedno z nejcennějších území u nás. Nejprve se však musíme prodrat záplavou kopřiv a bodláků - zelená značka nás vede do kopce po nepříliš používané pěšince. Po chvíli nás však již vítá tráva. Vysoká a mokrá po ránu :-(

Čertoryje (červen 2010)

Brzy je zřejmé, že jarní typy orchidejí už rozhodně neuvidíme - příští rok sem vyrazíme tak o měsíc a půl dříve!!

Čertoryje (červen 2010)

Kobylka zavalitá (Polysarcus denticauda) patří mezi nejvíce ohrožené druhy v naší přírodě a bělokarpatské louky jsou jedním z mála míst, kde ji lze zahlédnout. Zeleně zbarvená a bezkřídlá vypadala jako z umělé hmoty. Navíc je dokonale fotogenická - vůbec ji nevadí, když jí objektiv strkáme pod nos.

Kobylka zavalitá (červen 2010)

Ohniváček celíkový - to mi tedy dalo zabrat objevit s pomocí Google jméno oranžového motýla z čeledi modráskovitých :-)

Ohniváček celíkový (červen 2010)

Ostatní se styděli a nechtěli svou krásu zblízka ukázat. Buď nevydrželi v klidu tu chvíli potřebnou k zaostření nebo prostě odmítali roztáhnout svá nádherná křídla plná barev.

okáč bojínkový (červen 2010)

Stále stoupáme směrem k hraničnímu hřebeni se Slovenskem. Zde jsou louky částečně již pokosené a traktory jsou v plné práci ač je neděle.

Čertoryje (červen 2010)

Konečně se dostáváme na rozcestí Biela Studňa a míříme doprava na kopec zvaný Žalostiná. Siluetu vyhlídkové věže jsme zahlédli již dříve z vrcholku Čertoryje (442 m), ale ještě musíme pár výškových metrů vystoupat. Žalostiná měří 621 m a je v této oblasti nejvyšší. Oranžové květy lilie cibulkonosné (Lilium bulbiferum) vedle cesty rozhodně nelze přehlédnout - tahle naše domácí lilie patří mezi silně ohrožené druhy a je samozřejmě chráněná zákonem.

Lilie cibulkonosná (červen 2010)

Výhledy na českou stranu střídají výhledy na stranu slovenskou. K vyhlídkové věži zatím žádná turistická značka nevede, ale kopec pokrývá téměř celý louka, takže nelze zabloudit a odměnou je výhled kruhový. Jen ten vítr kdyby tolik nefoukal - nakonec si z místních špalků stavíme něco jako zídku, abychom se mohli v klidu najíst :-)

Žalostiná (červen 2010)

A nezbývá než zamířit zpátky k Radějovu. Oborou nesmíme, ta je v měsíci červnu uzavřena z důvodu ochrany mláďat (a zákaz platí taky od poloviny září do poloviny listopadu v období říje), takže nezbývá než pokračovat po modré - zpočátku pěšinou lesem, později po zpevněné cestě přes Návdanky zpátky na Lučinu, kde se dá v některém z místních bufáčů docela dobře najíst.

A málem bych zapomněla přiložit nějakou tu luční kytičku... Bez názvů (protože to bych gůglila další dva večery) - jen tak pro jejich krásu. A kdo chce podrobnější popis - zkuste třeba botany.cz

Čertoryje (červen 2010)

Lipov MAPY.CZ

Mou další zastávkou je přírodní památka Háj u Lipova. Více než duby, habry a javory mne však zaujala socha Panny Marie Lurdské z roku 1940

Háj u Lipova (červen 2010)

Kuželov MAPY.CZ

Kuželovský větrný mlýn, postavený v roce 1842 jihovýchodně nad obcí, je mlýnem holandského typu a technickou památkou - zděný mlýn s otočnou střechou má zachovalé původní vnitřní vybavení a spolu s expozicí v přilehlém domku je přístupný veřejnosti.

Kuželovský větrný mlýn (červen 2010)

Brestovec / Polana MAPY.CZ

Kousek za Kuželoem přejíždím státní hranici. Brestovec se nachází v severní části Myjavské pahorkatiny, na úpatí Bílých Karpat pod masívem Velké Javoriny. Pod hřebenem Polany vede železniční tunel generála M.R.Štefánika, který v čase svého vzniku (dokončen roku 1927) představoval jedno z největších technických děl v Československu a zásluhou délky 2,4 km byl u nás do roku 1931 nejdelší.

A právě zde, v části zvané Polana, vyrostla v roce 2010 v nadmořské výšce 530 metrů nová dřevěná rozhledna v rámci projektu "Spoločne bez hraníc".

Rozhledna Brestovec - Polana (červen 2010)

Z tunelu není vidět z rozhledny samozřejmě nic, ale jinak se předvádí v plné kráse Bílé Karpaty, Myjavská pahorkatina, Malé Karpaty i Povážsky Inovec

Výhled z rozhledny Brestovec - Polana (červen 2010)

Veľká Javorina MAPY.CZ

Veľká Javorina je mým dnešním posledním cílem a právě zde, v nadmořské výšce 970 m, vyčkám až do západu slunce. A nudit se rozhodně nebudu - k vidění je toho zde dost. Holubyho chata, vysílač, památník setkání Čechů a Slováků, vrcholová kniha Brněnské výškovnice, pramen Veličky, vrchol Durda - se svými 842 metry nejvyšší a nejvýchodnější místo Jihomoravského kraje...

Veľká Javorina (červen 2010)

Velička, hlavní vodní tok Horňácka pramení asi kilometr pod vrcholem v prudkém svahu ve výšce 865 metrů a z modré značky je k němu značena kratičká, velmi snadno přehlédnutelná, odbočka.

Velička, pramen (červen 2010)

A slunce pomalu klesá k obzoru. Je devět hodin a vlastně jeden z nejdelších dnů v roce...

Veľká Javorina (červen 2010)

Hm.... jeden z nejdelších dnů v roce... Ráno slunce vyjde v 4:46 a to se mi asi nepodaří vstát...

Podařilo!!!

Východ slunce z Veľké Javoriny (červen 2010)

Neodolám a vyšlápnu si ještě na Jelenec (ale samozřejmě nejdřív to dospím). Asi 30-ti metrová železná věž v areálu opuštěného vojenského objektu je volně přístupná a je z ní asi nejkrásnější rozhled v Bílých Karpatech.

Jelenec (červen 2010)

Výstup po železném žebříku rozhodně není pro slabší povahy, ale odměna je úžasná...

Pohled z rozhledny Jelenec (červen 2010)

A nezbývá než sjet zase dolů. Přes Cetunu, Brestové, Květnou a Strání k odbočce ke Kamenné boudě. Procházkou v místě zvaném Bahulské jamy se naposledy kochám pohledem na Jelenec, Velkou Javořinu a kvetoucí bělokarpatské louky. Výhledy jsou odsud moc hezké, ale přístupová cesta nemůže být příšernější :-( Jáma vedle jámy.

Bahulské jamy (červen 2010)