Malá Haná - 22.5.2010
další deštivá sobota :-(
Květen se překlopil do druhé poloviny, ale sluníčko a teplo pořád nikde. Šedivá oblaha, přeháňky, bouřky, déšť... Mokrá tráva, bláto, bahno... Vyrazíme do Moravského kartografického centra - je pod střechou :-) a samozřejmě autem, protože není dne, kdy by nezapršelo...
Velké Opatovice MAPY.CZ
Město Velké Opatovice se nachází ve střední části Malé Hané a právě ve zdejším zámku je umístěno Moravské kartografické centrum, náš dnešní hlavní cíl. Expozice je zaměřena na historický vývoj zobrazení zemského povrchu na mapách a na kartografické zpracování map na území ČR. Ústředním exponátem je plastická mapa historických území Moravy a Slezska o rozloze cca 100 m2.
Velké Opatovice, Moravské kartografické centrum
Smolenská přehrada MAPY.CZ
2 kilometry severně od města Velké Opatovice leží údolní nádrž Smolná, Smolenská přehrada s možností koupání. Dnes je to zde samý rybář, zrovna totiž probíhají rybářské závody. Pneumatiky na blátě pěkně prokluzují, snad se odsud nakonec dostaneme :-( Počasí rozhodně nepřeje koupání, břehy jsou příšerně zarostlé a stezka je samé bahno, takže se dlouho nezdržujeme a pokračujeme pěšky na Červený kopec, ač v dálce hřmí.
Cesta stoupá po červené na Červený kopec k památníku, připomínajícímu tragickou událost v květnu 1949. Při letecké havárii, jedné z největších našich armádních leteckých katastrof, pravděpodobně vlivem silného nárazového větru, zde zahynulo sedm letců.
Přidávám vzpomínky jednoho z pamětníků, Ing. Jiřího Skácela (a moc děkuji za jeho příspěvek do návštěvní knihy):
Na vaše stránky jsem se dostal přes letecké katastrofy a to rovnou ke svému rodišti - Smolenské přehradě, neb ten domek hrázného u přehrady, je můj rodný dům. K té letecké katastrofě nad přehradou došlo někdy kolem půlnoci a bylo to za dosti silné bouře. Přes to, že vzdušná vzdálenost od místa pádu k domku je poměrně malá, hluk výbuchu v té bouřkové vřavě zanikl. Tehdy letěla letadla dvě. Byla to vojenská letadla a většina členů posádek byli letci, kteří se po válce vrátili z Anglie. Mělo se jednat o hlídkový let, při němž se dostaly oba stroje do bouře a s největší pravděpodobností o sebe zavadily. Výsledek byl, že jeden stroj ukončil let cca 300 m vzdušnou čarou severně od našeho domu na rozhraní řídkého borového a hustého smrkového lesa. Druhý stroj "zaparkoval" v obilném lánu asi 1km severně od návsi Jaroměřic a asi 4,5 km SVV od místa pádu prvního stroje. Jestliže v druhém případě se daly posbírat ostatky jednotlivců, v případě pádu letadla nad přehradou se to podařilo pouze částečně u dvou letců. Výbuch, jenž patrně po pádu následoval, musel být hrozný. Díky dešti ale k požáru lesa nedošlo. Motor letadla byl zaryt pod kořeny silné borovice a to byla také jediná zachovalá část z letadla, kromě kusu křídla, jež se nacházelo asi 50 m od místa, kde byl motor. Jako dítě školou povinné jsem si při cestě ze školy domů udělal menší zacházku a šel se podívat na místo dopadu, kde již pracovali letečtí inspektoři a další, snažící se posbírat a zadokumentovat vše, co se zadokumentovat dalo. Ještě dlouho poté k místu tragedie přijížděli rodiče i sourozenci zahynulých letců poklonit se jejich památce. Větší část většiny z nich splynula s místem, kde zahynuli a pozůstalí si toho byli velmi dobře vědomi. Není to tak dávno, snad 8 roků, co matka jednoho z nich, občanka Vracova, zemřela v domově důchodců. Autorem hlavy krista s trnovou korunou je jevíčský občan, akademický malíř a sochař, pan Makovička.
Památník letců u Jevíčka
Pokračujeme na hřeben - otevírá se nám krásná vyhlídka na Jevíčko a okolí, ale především na šedočernou hradbu deště, hromů a blesků hrnoucí se od severu směrem k nám.
Výhledy z Červeného kopce(květen 2010)
Naštěstí nás ta hradba zasahuje jen okrajem a tak můžeme brzy pokračovat. Čeká nás šest metrů vysoký kamenný pomník s dvouhlavým železným orlem - pomník napoleonských válek k uctění památky padlých vojáků, kteří v Jevíčském špitále po Napoleonově prohrané bitvě u Lipska (říjen 1813) zemřeli na následky válečných útrap a zranění.
1813 -1814
zemřelo po slavných bitvách na rány
a nemoce v hlavní polní nemocnici
č. 39 v Jevíčku u vědomí věrně vy-
konané povinnosti vojáka
215 Rakušanů, 8 Rusů,
20 Prusů, 133 Francouzů a byli zde pochováni.
Pokoj jejich popelu!
Napoleonský památník u Jevíčka
Jevíčko, židovský hřbitov MAPY.CZ
Hned vedle silnice spojující Jevíčko a Hradec nad Svitavou lze nalézt pozůstatky nového židovského hřbitova (ten starší byl přímo ve městě). Zachovalo se zde jen několik značně poškozeným pomníků - 13 z nich bylo umístěno v jihovýchodním rohu a hřbitov byl přeměněn v park v 70. letech 20. století.
Jevíčko, pozůstatky židovského hřbitova (květen 2010)
Jevíčko, zbytky exteritoriální dálnice MAPY.CZ
Kolem Jevíčka několikrát křížíme úseky nedokončené tzv. německé exteritoriální dálnice A88 dálnice Breslau - Wien. Měla spojit hospodářsky významné město Breslau v německé části Slezska (nyní Wroclaw v Polsku) a Vídeň, která se stala po připojení Rakouska součástí Německa. Protínala naše území u Králík na severu a u Mikulova na jihu a měla být celně oddělena od Československa.Torza mostů, stojící zdánlivě nesmyslně uprostřed polí, propustky, dálniční těleso zarostlé vegetací s výjimkou tří úseků o délce několika kilometrů je téměř všechno, co zbylo z velkolepé stavby z období okupace. Z důvodů politických a historických nebyla nikdy dokončena ani uvedena do provozu.
Ale právě u Jevíčka byla dálniční křižovatka jako jediná téměř dokončena a zůstalo zde po ní nejvíce staveb. Bláto a voda nám však nedovolí podrobnější průzkum - a ani do kopřiv a mezi hromady odpadků se nám zrovna moc nechce. Podrobné informace však lze nalézt na stránkách www.dalnice.com
Jevíčko, zbytky exteritoriální dálnice
Víska u Jevíčka, hřbitov ruských zajatců MAPY.CZ
Při stavbě exteritoriální dálnice vzniklo i několik pracovních táborů, tzv. lágrů, které sloužily k ubytování dělníků pracujících na dálnici a později, za války, byli do těchto lágrů deportováni zajatci. Jeden z takových táborů byl vybudován severozápadně od vesničky Víska - na dohled od staveniště dálničního mostu přes údolí Arnoštovského potoka.
Jako zajatecký tábor pro sovětské vojáky fungoval od roku 1941 - při tyfové epidemii zde zemřelo 143 zajatců a ti byli pohřbíváni na hřbitůvku v lese za táborem. Tábor dnes již připomínají jen terénní terasy ve svahu a ke hřbitovu vede zelená turistická značka. Původní dřevěné náhrobky s evidenčními čísly a datem úmrtí však byly v dobách normalizace zlikvidovány a nezdokumentovány, takže totožnost pochovaných zajatců se již nepodaří zjistit.
Víska u Jevíčka, hřbitov ruských zajatců
Svárov, Kamenná svatba MAPY.CZ
Pískovcový skalní útvar Kamenná svatba se nachází v kopci poblíž červené turistické značky, ale my vyrážíme od silnice spojující Letovice a Velké Opatovice. Ale nebyl to zrovna dobrý nápad - hnojiště, bahno, bláto, děsný kopec... Místy se brodíme po kotníky v mazlavé kaši :-)
Svárov, cestou ke Kamenné svatbě
Při troše fantazie připomíná útvar koňské spřežení se svatebními kočáry a váží se k němu tajuplné pověsti. Vše je však kryto stromy v lese :-(
Svárov, Kamenná svatba
Škoda, že místní mobilový stožár nefunguje také jako rozhledna. Výška je úžasná a výhledy by byly skvělé!
Svárov, vysílač nad Kamennou svatbou