Broumovsko a Góry Stołowe II. - 23.-26.4.2010

... tak blízko do nebe ...

Má původní představa byla, že se na Broumovsko vydám v zimě - obdivovat krásy těchto míst v bílém. Ale cestování v zimě je vždycky trošku problém - sněhu je moc či málo, silnice kloužou a dny jsou krátké. Taky není zrovna nejbezpečnější potulovat se zimní liduprázdnou krajinou sama... Nevadí, jarní hory jsou stejně nejkrásnější a počasí pro tento víkend slibuje převážně modrou oblohu a spoustu sluníčka, takže si jej o jeden den dovolené prodloužím :-)

K ubytování volím turistickou ubytovnu v Polici nad Metují, se kterou jsme na podzim byli velice spokojeni. Ale ouha - slovo turistická je takhle mimo sezónu jenom slovíčkem v názvu. Ubytovna byla plná pomocných dělníků, doba je zlá a kšeft je kšeft. Ale stěžovat si nemohu, všude byl pořádek, v noci byl klid a jediná nepříjemnost spočívala v brzkém budíčku - vstávali v sobotu i v neděli do rachoty před šestou :-( a v pondělí samozřejmě taky.

výlet první, pátek podvečer - Suchý Důl MAPY.CZ

Dřevěná kaple, tzv. Suchodolská, je mým pátečním podvečerním cílem. Byla postavena v roce 1897 jako připomínka mariánských zjevení v letech 1892-1895. Suchý Důl se tehdy stal nakrátko poutním místem. V té době se započalo i se stavbou křížové cestya tzv. růžencových schodů z kamene. Na místě nepatrné studánky byla vybudována nádrž na vodu s výklenkem a vodá z ní má prý zázračné účinky.

AKTUALIZACE: 8.7.2010 shořela kaplička, jíž se říkalo "horní", "zelená" nebo také "Ticháčkova" - podpálil ji 19letý mladík po hádce s rodiči, takže tuhle stavbičku už tam nenajdete...

AKTUALIZACE PODRUHÉ: V neděli 8.7.2012, přesně 2 roky po vyhoření, vysvětil kardinál Duka opět postavenou Zelenou kapličku - fotografie kapličky - svěcení kapličky (za informaci děkuji Boženě a přidávám odkaz na stránky Zimy na náchodsku)

Nad Suchým Dolem (duben 2010)

Jek kousek odtud stojí osamělý skalní útvar - štíhlá věžička na kraji lesa se nazývá Čertova skála a je odsud krásný rozhled na část Suchého Dolu, na Slavný a v pozadí Bor a Hejšovinu. Zde se podle legendy sloužila roku 1425 slavná mše při návratu husitských vojsk v čele s knězem Ambrožem.

Suchý Důl je také známý takzvanou vambeřickou cestou - ta patřila v minulosti k významných poutním cestám. Putovalo se po ní od jara do podzimu z Police nad Metují do polské vísky Wambierzyce. Cesta lemovaná množstvím křížů, soch a sousoší vedla malebnou krajinou přes hřeben Broumovských stěn - vzdušnou čarou je to 16,5 km a poslední pouť tudy prošla v roce 1947. Vambeřice se chystám také navštívit - ale nevydám se tam pěšky :-(

Vracím se zpátky do Police - je nejvyšší čas, už se ochlazuje a temně oranžový pomeranč za chvíli zmizí poblíž siluety Ostaše. Fotografie už budou zásluhou dlouhých časů stejně rozmazané...

zapadající slunce a silueta Ostaše (duben 2010)

výlet druhý, sobota - Božanovský špičák MAPY.CZ

Po brzkém ranním budíčku jsem dneska ve skalách nad Skalným určitě první - vítá mne nádherně blankytná obloha a zcela prázdné parkoviště.

v okolí parkoviště nad Slavným, v pozadí Ostaš (duben 2010)

Žlutá značka mne vede do Zaječí rokle. Skály, skalky, skaliska. A chlad z míst ukrytých před sluncem a skrývajících poslední letošní sníh.

Ke Kamenné bráně to trvá více než hodinu - unikátní klenbovitě prohnutý balvan je pět a půl metrů dlouhý, dva metry široký a téměř dva metry vysoký. Klene se nad rozsedlinou mezi dvěma skalními bloky - vlastní prostor brány je čtyři a půl metru vysoký a pět metrů široký. Jen slunce nesvítí z té správné strany pro krásné fotografie.

Kamenná brána a výhled z ní (duben 2010)

Po žluté se vydávám dál. Čeká mne Koruna - se svou výškou 769 m výrazný vrch Broumovských stěn s vyhlídkou a skalními útvary na vrcholu.

Koruna a výhled z ní (duben 2010)

Na chvíli vyměním žlutou značku za zelenou, ale na okruhu kolem Božanovského Špičáku se ke žluté zase vracím. Zajímavě formované skalní útvary se honosí jmény zvířat, kterým se více či méně podobají - Želva, Kočka, Veverka... a Božanovský Špičák je se svou výškou 773 m nejvyšším vrcholem Broumovských stěn. Ze skalní vyhlídky je krásný výhled na Božanov, Radkov a Hejšovinu.

Božanovský Špičák (duben 2010)

Rozcestí značených cest se nazývá Pánův kříž a kříž zde opravdu nalézám. Původně zde stával pískovcový barokní krucifix z roku 1827, ale pro značné poškození byl přemístěn.

Pánův kříž (duben 2010)

A další neuvěřitelný labyrint balvanů a skalních bloků protkaný úzkými rozsedlinami nazvaný vcelku příhodně Bludiště. A další místo s krásným rozhledem po okolí - tzv. Junácká vyhlídka, místo skautských srazů.

Junácká vyhlídka (duben 2010)

Po červené se vracím od Pánova kříže zpět nad vesničku Slavný. Ještě mne čeká jedna skalní vyhlídka - říká se jí Slavenská. Nebo nečeká?? Vyhlídka je v tuto roční dobu bedlivě hlídaná, protože zde hnízdí sokol stěhovavý, který patří v přírodě mezi kriticky ohrožené druhy. Strážní služba mne po upozornění na nutnost dodržovat klid s úsměvem na chvilku na vyhlídku pouští - že bych křičela sama na sebe rozhodně nehrozí. Sice si občas nahlas zpívám, ale jen za jízdy, v autě což je velice účinná obrana proti únavě a spánku za volantem :-)

Slavenská vyhlídka (duben 2010)

Krátká zastávka mezi skalními hřiby a příjemné posezení na sluníčkem vyhřátých balvanech - ještě se podívám na Hvězdu, tak je třeba porozmýšlet jestli pěšky nebo autem. Auto vítězí - budu mít tím pádem čas pro prozkoumání hřebene z Hvězdy směrem na Honský Špičák a nehrozí, že zůstanu mezi skalami do tmy.

skalní hřiby nad Slavným (duben 2010)

Chata Hvězda byla postavena v roce 1856 a místo je tradičním výletním místem - od roku 1670 zde stával dřevěný kříž s pozlacenou hvězdou z věže broumovského kláštera a od roku 1733 zde stojí kaple Panny Marie Sněžné s půdorysem hvězdy. A dneska se kaple konečně neskrývá v mlze ani v potůčcích vody padajících zhůry :-)

Hvězda (duben 2010)

Kousek po hřebeni a jsem pod vrcholem Supí koš. Pyšní se výškou 702 m a po několika schůdcích se ocitám nad Broumovskou kotlinou. Ruprechtický špičák, Broumov, ale nejvíc mne lákají pro mne dosud zcela neznámé Soví hory, polsky Góry Sowie nedaleko česko-polské hranice se svými lákadly... Třeba Hitlerovo bludiště... nebo zámek Ksiąz...

výlet třetí, nedělní dopoledne - Ostaš MAPY.CZ

Mezi Teplicemi nad Metují a Policí nad Metují se do nadmořské výšky 700 metrů vypíná hora Ostaš. Je to typická stolová hora tvořená ze dvou částí zlomem dvou ker. Na úbočí té vyšší je Horní labyrint, nižší severovýchodní část skrývá rozsáhlý Dolní labyrint s Kočičím hradem. Ale začít je třeba u kaple sv. Kříže, která stojí na místě původního dřevěného kříže a později dřevěné kaple, památky na hrozný boj katolických Slezanů s příznivci učení Husova v roce 1421. Je krásně zrenovována, ale mezi chatkami se zcela ztrácí.

Pamětníkem těch dávných dob je prý památná lípa.

Legenda praví, že v květnu roku 1421 vpadlo katolické slezské vojsko přes Hranice do města Police, jehož čeští obyvatelé se hlásili k podobojí. Obyvatelé z městečka i okolí utekli na horu porostlou lesem - na ostaš. Vojáci je ale pronásledovali a povraždili. Některé ženy přivázali za dlouhé vlasy do větví lípy, jiné za vlasy vbili klíny do kmenu stromu. Když se o tom dozvěděl Žižka, přitáhl s vojskem, aby bratry a sestry pomstil. Vystoupil také na vrch Ostaše, kde byli mrtví kališníci pohřbeni a poklonil se jejich památce. Nezvyklý tvar kmene s četnými boulemi má tuto událost připomínat.

Hned vedle kaple sv. Kříže je vztyčen symbolický náhrobní kámen s vytesaným portrétem vousatého vlasatého muže - polický rodák Miroslav Šmíd (1952-1993), legenda českého horolezectví byl špičkovým horolezcem a právě Ostaš a Adršpašsko-teplické skály ho přilákaly svým kouzlem a zde začínal.

Ostaš, kaple sv. Kříže (duben 2010)

Horní labyrint je přístupný po modré. Šlapu přes Vydří bránu a malé skalní bludiště až ke Krtičkově vyhlídce (nese jméno polického knihkupce, propagátora turistiky) a poté na Frýdlantskou skálu, další vyhlídku. Ta je nazvaná podle výhledu na pruský Friedland, dnes polský Mieroszów a nabízí výhledy na Javoří hory, Broumovské stěny, Teplicko-Adršpašské skály a Krkonoše.

Zpátky u Vydří brány se okruh uzavírá, nádhera!

Krtičkova vyhlídka (duben 2010)

Ale ještě to není všechno. Samaritánka, reliéf z počátku 19. stol. vytesaný do pískovcové skály nad pramenem zobrazuje ženu podávající vodu sedícímu Kristu.

Samaritánka (duben 2010)

V Dolním labyrintu se nachází také jedno tajemné místo. Přes 30 metrů dlouhá úzká skalní sluj - Sluj Českých bratří. Údajně zde konali tajné bohoslužby po porážce stavovského povstání Čeští bratři, ale dle historiků jde o mystifikaci. Schody a žebříky mne dovedou dolů, po stejné cestě se zase musím vrátit. Po okrajích skal přes několik vyhlídek mne poté zelená značka dovede až na prostranství před Kočičí hrad, ale i zde značka končí a je třeba se po stejné trase vrátit. Ale až po důkladném prozkoumání úzkých chodeb, tajemných slují a romantických zákoutí... Čas pokročil, občerstvení je již otevřené a k obědu volím báječné domácí buchty.

Ostaš, tábořiště a chatová osada (duben 2010)

výlet čtvrtý, nedělní odpoledne - Teplické skalní město MAPY.CZ

Odpoledne trávím procházkou Teplickým skalním městem. Prohlídkový okruh je dlouhý 6 km a nezbývá než vytáhnout peněženku - platí se za parkování i za vstup na prohlídkový okruh.

Teplické skály (duben 2010)

Ke zřícenině hradu Střmen vedou schody a žebříky, ale hrad připomínají dnes už jenom otesané skalní stěny, zářezy pro trámy a zbytky schodů. Vyhlídková plošina je samozřejmě zbudována na nejvyšším skalisku, v místě, kde stávala hradní věž. Vlajka by ale potřebovala nový nátěr a neškodilo by, kdyby sem těch vyhlídkychtivých turistů lezlo méně...

Teplické skály, Střmen (duben 2010)

Krakonošova harfa, Řeznická sekera, Strážní věž, Golem a poté Chrámové stěny. Zde však pro tentokrát stezka končí - z důvodu hnízdění sokolů stěhovavých. Vracím se a pokračuji směrem na Sibiř. Hluboký kaňon je plný sněhu a je zde docela zima.

Teplické skály, Sibiř (duben 2010)

Teplické skály (duben 2010)

Prohlídkový okruh mám za sebou - ještě Stříbrný pramen a vracím se na parkoviště.

Autem přejíždím do vesničky Skály. Přímo nad ní se totiž tyčí další skalní hrad - Bischofsteein neboli Skály. Jedna ze zachovaných věží je upravena na turistickou vyhlídku. Na jedné straně Broumovský výběžek a Orlické hory, na straně druhé Krkonoše.

Teplické skály, zřícenina hradu Skály (duben 2010)

Posledním cílem v této oblasti je pro dnešek vrchol Čáp, s nadmořskou výškou 785 m místo nejvyšší.

Teplické skály, na vrcholu Čápu (duben 2010)

výlet pátý, pondělí - Góry Stołowe MAPY.CZ

Dnes je pracovní den, v horách asi moc lidí nepotkám, ale v Klodsku bude asi potíž zaparkovat... Přes bývalý hraniční přechod Běloves u Náchoda - Kudowa-Slone vjíždím do Polska. Pořádně jsem se nepodívala do mapy a GPSka mne samozřejmě vede podle svých pravidel. Takzvaná Cesta sta zatáček (Droga Stu Zakrętów) z roku 1870 je sice příjemnější než E67 plná kamiónů, ale zkratka po lesní silničce mezi Karlowem a Batorówem by se dala nazvat "Cesta sta výmolů". Malé, střední, velké, vpravo, vlevo - prostě všude. Příroda kolem je nádherná, ale není šance koukat kolem sebe - vzdálenost 6 kilometrů překonávám rychlostí 10-15 km/hod. s očima na stopkách... Nepotkávám jediné auto - tudy opravdu stačí projet jen jednou za život a víckrát ne.

Čekají mne skalní hřiby, tedy přesněji Skalne Grzyby, uskupení rozmanitě tvarovaných pískovcových skalek, které svými tvary připomínají často právě hřiby.

z oblasti Skalne Grzyby (duben 2010)

Jsou jich zde spousty, ale mým hlavním cílem je vyhlídková skála Pielgrzym. Od rozcestí Pod Pielgrzymem musím vyšplhat asi 500 m prudkého stoupání, ale trocha námahy za to stojí. Nádherné daleké výhledy se otevírají směrem na Wambierzyce - pod křížem zapaluji svíčku a je čas na oběd :-)

Pielgrzym(duben 2010)

Vracím se po modré k autu - mým dalším cílem jsou právě Wambierzyce, nejznámější poutní místo v Sudetech.

Po vjezdu na náměstí zjišťuji, že mám problém - za parkování se vybírá a já nemám ani jeden polský zlotý. No nevadí, odstavím to auto někde víc bokem a poté se projdu.

Počátky poutního místa ve Vambeřicích sahají až do počátku 13. století. Kostel Navštívení P. Marie s monumentálním schodištěm a ochozy stojí v místech, kde dle legendy znovu nabyl zrak nevidomý Jan z Ratna po modlitbě u sošky Panny Marie zavěšené na lípě. Velkou část chrámu zabírají chodby a kaple a v okrouhlé chrámové lodi, oddělená mříží, stojí zázračná soška. V jedné z kaplí zapaluji další svíčku - ach jo, ani ty sirky nejsou co bývaly, nechtějí hořet zde, tak jak mají hořet venku na větru... Konečně... Bože, to přece nemůžeš udělat...

Na protějším kopci stojí kalvárie s asi 100 kaplemi a kapličkami, ale blížící se bouřka mne zahání do auta hned po prohlídce kostela a kalvárii tím pádem musím vynechat.

Wambierzyce(duben 2010)

Kape jen trochu, ale hory se skrývají v šedivých mračnech - zase to jednou rosničkářům vyšlo :-(

Kłodzko mne vítá kompletně zataženou oblohou - nevadí, jen co objevím volné místo k zaparkování bez poplatků vydávám se do historického centra. Někde musím vyměnit nějaké to euro za zloté - stánek s grilovanými kuřaty mi po posledních třech dnech převážně rohlíkové stravy dělá docelá chutě.

Kłodzko je jedním z nejstarších měst Dolního Slezska, nekorunované hlavní město Sudet a hlavní město kladského regionu. Město tří kultur, české, polské i německé. K hlavním turistickým atrakcím patří pevnost, podzemní turistická trasa, most sv. Jana, radnice a pozdně gotický kostel Nanebevzetí Nejsvětější Panny Marie. Než se začnou z nebe valit proudy vody, stíhám jen ta dvě poslední uvedená místa. Blesky se střídají s hromy a proudy vody nemíní ustat...

Kłodzko (duben 2010)

Nezbývá než zamířit zpátky k autu - ach jo, stánek s kuřaty už zavřeli a oblečení mám promočené skrz naskrz. Někde za městem se budu muset převléci - v autě, protože stále hustě prší.

A déšť mne nakonec provází až k česko-polské hranici Boboszów - Dolní Lipka v Mladkovském sedle :-(

Odkazy do archivu :

Broumovsko a Góry Stołowe I. (listopad 2009)
Broumovské stěny - Hvězda (květen 2002)

A přidám ještě písničkový odkaz: