Tři Studně 29.-31.1.2010
jegříci se můžou na všechno a na jegříky se může všechno
Shodou šťastných okolností se mi podařilo strávit prodloužený víkend běžkováním s partou báječných lidí v na Vysočině. Ubytováni jsme měli zajištěné v soukromí přímo na Třech Studních, takže ty nejbáječnější běžkařské terény jsme měli přímo u nosu.
Se sněhem letošní zima konečně nešetří a tak nás čekají tři dny s běžkařskými prkýnky na nohách - dostatek sněhu, teplota kolem nuly a kilometry a kilometry upravených běžeckých stop.
DEN PRVNÍ - pátek
Tři Studně - Medlovský rybník - Kadov - Kuklík a zpět, cca 15 km
Páteční vyjížďka je jen taková zkušební - bylo především nutno opatrně dojet z Brna po zasněžených silnicích a ubytovat se. Ještě kafe, opožděná snídaně a můžeme vyrazit... Sněžení v kombinaci s teplotou kolem nuly však přináší problémy - sníh se lepí a lepí a marné je opakované seškrabávání kapesním nožem. Nejsme sami postižení touto nepříjemností - je nás takových plná hospůdka v Kadově U Janečků :-( Nad hrnkem horkého čaje či skleničkou zázračného Kadovánku sbíráme síly opět vyrazit. Asi by pomohlo jen nějaké to rozpouštědlo k odstranění zbytků starých vosků a poté obyčejná svíčka, jenže nic z toho sebou v kapse samozřejmě nemáme. Navíc i stopy jsou zafoukané, takže občas si to razíme naprosto neporušenou vrstvou prašanu. Původní cíl zněl Sněžné, ale vzdáváme to - stopa přes Krátkou prostě není. A běžky se chovají spíše jako sněžnice - ťap ťap do kopce, ťap ťap z kopce, ale rozhodně nám to náladu nezkazí!!! Ani to, že sněží, fouká a všude převládá šedivá barva!!
Mezi Krátkou a Kadovem
Potok Medlovka
Tři Studně
DEN DRUHÝ - sobota
Tři Studně - Medlovský rybník - Kadov - Samotín - Blatky - Fryšavské hájenky - Křivý javor - Fryšavský kopec - Tři Studně, cca 18 km
Sobotní vyjížďka je trošku ovlivněna dlouhým ponocováním - u kytary jsme v báječné náladě vydrželi až do půl třetí :-), ale teplota proti předchozímu dni trošku klesla, sníh se přestal lepit a ukázalo se i sluníčko. Jízda po prosluněných pláních v dokonale vytvarované stopě se dá takhle dodatečně popsat pouze s pomocí dvou slov - lyžařský orgasmus. Má to dnes jedinou maličkou nevýhodu - mraky lidí, ale naštěstí je valná část upravených stop dvojitá.
Nad Samotínem
Vlevo Malínská skála, vpravo Dráteničky
Kousek za Samotínem
Mezi Samotínem a Fryšavskými hájenkami
Nad Fryšavskými hájenkami
Ze Tří Studní na Fryšavský kopec
Tři Studně - Sklené a zpět, cca 5 km
Navečer mně to nedá a ještě jednou nazouvám běžkařské boty. Za chvíli sluníčko zapadne a jeho poslední paprsky barví bílou krajinu do nádherných odstínů. Louky u Skleného nabízejí daleké výhledy směrem na jih a západ a stromy pokryté vrstvou ledu dokreslují skvělou atmosféru. Je mi to vzácné - tohle totiž za normálních okolností nezažiju, protože v tuto dobu již vždy pospávám ve vlaku uhánějícím zpátky do Brna.
Ze Tří Studní na Sklené
Na loukách nad Skleným
DEN TŘETÍ - neděle
Tři Studně - Fryšava - Kadov - Kuklík - Studnice - hotel Medlov - Rokytenská - rybník Sykovec - Tři Studně, cca 20 km
Nedělní trasa je nejdelší - ale v upravených stopách již nepanuje taková tlačenice jako v sobotu (a dokonce v hospůdce U Janečků si lze vybrat místo k sezení) a ani nejsou problémy s vhodným namazáním. Trošku mám sice obavy ze stoupání od Kuklíku na Studnici, protože to znamená šlapat 2,5 km z úrovně 640 m do nadmořské výšky 784 m. Studnice se totiž pyšní titulem nejvýše položená obec Vysočiny. Ale trocha námahy stála za to. Orientačním bodem jsou samozřejmě tři zdaleka viditelné stožáry vysokého napětí, na kterých se zkoumá vliv námrazy. Škoda, trošku nepříjemně nás překvapil uzavřený penzion Studnice, ale nakonec jsme dostali báječnou zeleninovou polévku v hotelu Medlov.
Ze Tří Studní na Fryšavu
Studnice
Rokytenská