Dolní Loučky 3.1.2010

zřícenina hradu Lúčka a železobetonové nej

 

Okolo odbočky na zříceninu hradu Lúčka jsme již několikrát prosvištěli na kole, protože cyklostezka mezi Dolními Loučkami a Předklášteřím u Tišnova patří k těm nejhezčím v okolí - žádné převýšení, žádná auta, parádně totiž kopíruje říčku Loučku. Tentokráte jsme zde však autem a poprvé se vydáváme úzkou pěšinou strmě vzhůru.

 

Hrad Lúčka byl velký středověký hrad postavený na horském hřbetu, který je místy velmi příkrý, takže pro cyklisty to není rozhodně dobrý cíl. Hrad na hoře zvané Hradisko stál již před rokem 1200, neboť si zachoval své původní slovanské jméno (později budované hrady, jako např. Pernštejn, měly názvy poněmčené), ale není známo, kdo jej založil. Opuštěn byl již v roce 1497, za husitských válek, ale původního zdiva se do dnešní doby dochovalo docela dost a celý areál je volně přístupný po červené turistické značce.

Hrad Lúčka  Hrad Lúčka Hrad Lúčka Hrad Lúčka Hrad Lúčka Hrad Lúčka

Dolní Loučky, hrad Lúčka

Dolní Loučky, kouzla zima v říčce

říčka Loučka

Dolní Loučky jsou turisticky atraktivním místem s celou řadou zajímavostí. Naše další zastávka je samozřejmě u místního kostela. V obvodové zdi je totiž umístěn smírčí kámen. Kamenná deska z červeného drásovského pískovce má rozměry cca 60x50 cm a je na ní vyobrazen řecký kříž a tesařská sekera. K jeho původu a stáří se váže několik pověstí, ale nejpravděpodobnější je to, že má připomínat tragickou smrt tesaře při pádu z kostelní věže při opravě střechy.

Dolní Loučky, kostel sv. Martina Dolní Loučky, kostel sv. Martina

Dolní Loučky, kostel sv. Martina

Ale nejvíce zajímavostí je spojeno s místní železniční tratí. Jedná se totiž o část trati Brno - Havlíčkův Brod, jejíž výstavba byla zahájena v roce 1938. Mnichovská dohoda tehdy výrazným způsobem zasáhla do podoby České republiky a vynutila si změny v železniční síti, protože důležitá trať z Brna do Prahy v úseku Česká Třebová - Brněnec se nacházela v Sudetech, tedy v území, které připadlo nacistickému Německu.

 

Železniční viadukt v Loučkách se pyšní největším železničním železobetonovým obloukem v České republice. Původní štíhlé kamenné oblouky byly totiž po válce v nedokončené části nahrazeny železobetonovým mostem. Rozpětí hlavního oblouku činí 110m a jeho výška 40m. Klene se nad údolím Libochovky mezi vrchy Mírová a Pasník a do provozu byl uveden v roce 1953. Romantický pohled však "kazí" několik křížků - nejsou popsány, ale pravděpodobně připomínají skokany sebevrahy.

Dolní Loučky, železniční viadukt Dolní Loučky, železniční viadukt Dolní Loučky, železniční viadukt

Dolní Loučky, Most míru

Při výstavbě železniční trati byly v úseku mezi Tišnovem a Křižanovem proraženy tři tunely. První tunel od Tišnova se nachází v Dolních Loučkách a je dlouhý 633 m. Druhý mezi Říkonínem a Níhovem měří 314 m a třetí před Níhovem 531 m. Za 2. sv. války v nich byla umístěna továrna Diana GmbH vyrábějící stíhačky Messerschmitt, jediná továrna na území protektorátu Böhmen und Mahren, která vyráběla kompletní stíhací letouny. Výroba sem byla přesunuta z Rakouska, protože se stávala častým terčem náletů spojenců. Tunely byly tehdy rozděleny na dvě podlaží - v té době nebyly v tunelech položeny koleje a protože byly stavěny pro dvojkolejný provoz, byly celkem prostorné.

Dolní Loučky, železniční viadukt

Dolní Loučky, Most míru

Ještě dnes je možno v terénu najít zbytky objektů továrny a stopy po úzkokolejné drážce (mezi portály tunelů tehdy ještě nevedly koleje) či nejzáhadnější památka, umělá nádrž "Kopyto". Ihned po skončení války byl v bývalých objektech Diany v prostoru Kutin zřízen shromažďovací zajatecký tábor pro válečné zajatce, neschopné transportu do SSSR. 118 z nich bylo pohřbeno na Balákově poli a v bývalém baráku Diany na Kutinách je nyní hospoda.

 

Elektrizovaná dráha mezi Havlíčkovým Brodem a Tišnovem je v provozu více než 50 let a čas již zahladil stopy po nepříliš šťastné epoše našich dějin.

Po těch posledních zbytcích jsme se vydali pěšky koncem října 2008, nachodili spoustu kilometrů a nafotili spoustu fotek, objevili krásná údolí Libochovky či Haldy, ale výlet nemáme do podoby Toulek zpracován - a stejně by nikdy nebyl tak komplexní jako stránky Tomáše Klíčníka či Badatelna Davida Varnera :-(