Lysá hora V.- 28.-29.11.2009

...aneb za východem slunce na nejkrásnější horu Česka...

Můžeme polemizovat, ale pro mne je bezesporu tou nejkrásnější horou v České republice právě nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd a zároveň nejvyšší bod Západních Karpat na našem území (a nejsem sama dle ankety na www.treking.cz) - Lysá hora (1323 m).

V názvu je sice číslovka 5, ale ve skutečnosti je to výplaz s pořadovým číslem 9, protože historie mých výplazů je mnohem delší než historie tohoto webu. A každý z nich byl jedinečný a neopakovatelný. Při tom prvním v roce 1982, se spolužáky z průmyslovky na prvním dálkovém pochodu, se nám podařilo zakufrovat :-( Druhý, v roce 1989, jsem dokončila z posledních sil v pátém měsíci těhotenství (a to z té nejlehčí strany, z Visalají). Při třetím v roce 1994 už šlapal Honzík v 5 letech po svých :-). Cílem pátého v roce 2000 bylo předvedení krás Beskyd mé nové druhé polovičce a patří k prvním zápiskům na těchto stránkách. Šestý v roce 2006 byl jedinečný tím, že jsem se na vrchol vydala sama a sedmý v roce 2007 byl nejtěžší - slova "rakovina prsu" a myšlenka, že sem lezu naposledy se mi v hlavě protáčela téměř neustále. Zatím poslední, osmý, silvestrovský, v roce 2008 byl vlastně jediný ve sněhu a jeho zásluhou jsem poprvé zaspala silvestrovskou půlnoc :-)

Lysá hora (listopad 2009)

Letos koncem listopadu se nám konečně zadařilo uskutečnit to, co jsme plánovali již dlouho - na vrcholu Lysé hory přenocovat . Vždy nám to někdo či něco překazilo - ať už pracovní povinnosti, zdravotní problémy či zejména počasí. Přece jen je to z Brna pořádný kus cesty a bez výhledů z hory, která se pyšní nádherným kruhovým rozhledem a titulem královna horských výhledů v Česku by to prostě nebylo ono.

Turistická ubytovna Kamenný dům či Kameňák se nachází přímo na vrcholu Lysé hory a cena 265Kč za lůžko je docela přijatelná. Telefonická rezervace byla ve čtvrtek dopoledne otázkou 2 minut - můžeme balit.

Vyrážíme v sobotu ráno autem s příjemným vědomím, že nemusíme nikam spěchat. Všechny přístupové trasy měří cca 6-10 km s převýšením cca 900 m, takže do setmění bude času dost, ať už si vybereme jakoukoliv.

MAPA

Ostravice-Mazák, Dolní mazácké skály, Liščí díry, Horní mazácké skály, Butořanka, Lukšinec, Lysá hora - nocleh, Kobylanka, Čupel, Šance přehrada, Ostravice-Mazák, cca 14km

Auto musíme nechat přes noc opuštěné dole, takže otázka zní kde. Ale nakonec to není problém - v části Ostravice zvané Mazák jej ponecháváme mezi chalupami a po modré vyrážíme vzhůru. Rozcestník Mazák, BUS (435m) ukazuje 3,5 km severovýchodně k Butořance a můžeme tedy vyrazit. Počasí za moc nestojí, obloha je kompletně šedivá a není ani inverze, ale viditelnost je slušná.

Proti proudu potoka Mazák nabíráme pohodově první výškové metry. Ale pohled na výšku okolních prudkých svahů - Čupelu (943m) vpravo a Smrčiny (810m) nalevo, nezatajuje skutečnost - čeká nás pořádný výšlap. Postupně odkládáme bundy i svetry a nabíráme výšku. Peřeje a tůňky potoka střídá pohled na Dolní mazácké skály - na téměř 250 m dlouhou a 8 metrů vysokou skálu z pískovcových bloků. Je to nezvyk, téměř nikoho nepotkáváme - toto rozhodně není nejpoužívanější výstupová cesta.

Proti proudu potoka Mazák (listopad 2009)

Blížíme se k Butořance, ale ještě přidáváme krátkou odbočku pod vrchol kopce Smrčina (810 m), ke skalním útvarům s názvem Liščí díry. Tři skupiny skal vzdálené od sebe cca 300 m nabízejí každá jiný pohled do kraje - a všechny nádherné. Škoda jen, že viditelnost rozhodně nepatří k nejlepším. Ale zdá se, že se jednolitá še´d začíná konečně protrhávat... Ještě je zde jeden skalní útvar - z horské pastviny Butořanka jsou Horní mazácké skály jen kousíček. Skalisko ční vpravo jen kousek od cesty a po pár krocích se ocitáme přímo na jeho vrcholu - na rozpukaném hlavním výčnělku přímo nad údolím, kterým jsme přišli. Vlevo Čupel, vepředu Malý Smrk (1173m) a Smrk (1276 m) a za ním Kněhyně (1256 m). A vlevo dole pod námi malá horolezecká chata zvaná Tatranka přilepená na skále.

Pohled ze Smrčiny, vlevo Smrk, vpravo Ondřejník (listopad 2009)

Samotný vrchol Lysé hory s rozsochou Kobylanka je vzdálen vzdušnou čarou pouhých 1,5 km, ale stezka nevede přímo, ale z opačné strany přes Lukšinec. U dřevěného odpočívadla se napojuje červená od Ostravice (5,5km), žlutá z Malenovic (4 km) a k tomu zelená od Staškova (2 km) a Frýdlantu n/O. Vždy je tu spousta lidí a dnešek není žádnou výjimkou. Jen všichni míří samozřejmě směrem dolů. Jedna dobrá duše se nás dokonce snažila upozornit na pozdní dobu poznámkou, zdalipak si nahoru neseme stan :-)

Souvislou šedou oblačnost střídá modrá obloha přesně tak, jak předpovídali meteorkáři, ale už jsme tomu skoro ani nevěřili. V půli kopce váháme - červená značka je sice kousek přeznačena jinudy, ale chodí se i po staré, takže je to jedno. A výhledy směrem na Malenovice jsou i z nově značené cesty vynikající.

Pohled k Frýdlantu n/O (listopad 2009)

Lysá hora, kříž na památku obětem Lysé hory (listopad 2009)

Lysá hora, vysílač (listopad 2009)

Nahoře jako vždy fouká a je docela chladno - teplota se pohybuje kolem nuly a naším prvním úkolem je zjistit v bufetu Lysá hora, zdali ubytování platí, protože jinak bychom museli ještě zvládnout cestu dolů. Samozřejmě platí a za zálohu fasujeme klíč. Poslední paprsky sluníčka prozařují oblohu na západě do červena a krajina směrem na Ostravsko začíná svítit tisíci světly. Paráda.

Pohledy z Lysé hory (listopad 2009)

Ubytování je turistické - poschoďové postele a společné sociálky na chodbě. Vše však svítí novotou, kamna nádherně hřejí a kromě nás zde přespává ještě jedna dvojice. S výjimkou občasných poryvů větru je úplně ticho - únava nás zahání do postele celkem brzy, ale to je dobře - ráno budeme brzy vstávat. Ještě zjistit přes GPSku, v kolik vychází slunce, nastavit budík a za chvíli nevíme o světě.

Vstáváme ještě za hluboké tmy, ale na východě obloha již růžoví a rodí se zde nový den. Naštěstí není léto, takže až tak brzké vstávání to není - je šest hodin. Teplota klesla na jeden stupeň pod nulou a vítr dosahuje rychlosti 16 m/s, takže manipulace s fotoaparátem není zrovna jednoduchá. V rukavicích to moc nejde a bez nich už vůbec ne.

Východ slunce z Lysé hory (listopad 2009)

Nejsme venku sami - přicházejí první pěšáci a zahlédla jsem i jednoho na kole. Dohlednost je parádní - dle údajů z meteorologické stanice větší než 70 km. Na obzoru ale vidíme Západní i Vysoké Tatry. Vrchol nejvíc vpravo, Baranec (2178 m), je vzdálen 105 km, Kriváň (2495 m), cca uprostřed, je vzdálen 120 km a Jahňací štít (2229m), nejvýchodnější štít Vysokých Tater, je vzdušnou čarou vzdálen 130 km. V to ráno jsem však ještě nevěděla, které vrcholy jsme vlastně před sebou měli, ale krásná panoramata Slovenska z Lysé hory i s popisky jsem objevila až při psaní na stránkách www.tatry.cz

Východ slunce z Lysé hory (listopad 2009)

Chvíli po sedmé vykoukl první sluneční paprsek na úrovni Velkého Choče (1611 m), nejvyššího vrcholu Chočských vrchů a jednoho z NEJ míst Slovenska. Kdybych to neviděla na vlastní oči, nevěřila bych, ale těch lidí se sem v čas východu slunce sešlo docela dost a v bufetu Šantán bylo otevřeno.

Ale přírodní divadlo trvalo již jen chvíli. Obloha zesvětlela, barvičky zmizely. Nejdřív se mraky začaly honit všude kolem a nakonec obklopily vrcholek Lysé hory kolem dokola a s výhledy z vrcholu byl po zbytek dne konec - zvítězila mlha, zima a vítr.

Lysá hora (listopad 2009)

K sestupu jsme zvolili žlutou značku směrem k přehradě Šance. Když jsme se dostali pod hranicí oblačnosti, naposledy jsme se pokochali výhledem směrem na Smrk, Kněhyni, Radhošť, Javorník i Ondřejník, protože zbytek cesty již žádné výhledy neumožňuje. A nepomohlo ani vyšplhání se na Čupel (943 m) :-(

Pohled z Lysé hory (listopad 2009)

Značka nás dovedla až k hrázi přehrady Šance, zásobárně pitné vody pro Ostravsko. I poslední dva kilometry z hráze dolů, k odbočce Mazák, vedly z kopce, ale lesní cesty a cestičky vystřídal asfalt. Ten, kdo vymyslel v autě topení, by měl dostat Nobelovu cenu :-)

Podrobné informace o aktuálním počasí a snímky z webkamer lze najít na stránkách www.lysa.hora.cz

AKTUALIZACE:

Pořad ČT z 13.6.2010 - Lysá hora