Červená hora - 13.4.2009

... aneb nejvíc zapomenutá sopka Nízkého Jeseníku...

Velikonoční svátky a cesta do mého rodiště, Opavy, znamená pro nás vždy také možnost poznat zapomenutá místa napříč Moravou.

Letos jsme si za cíl vybrali Červenou horu, jeden z významných vrcholů Nízkého Jeseníku mezi Budišovem nad Budišovkou a Moravským Berounem - se svými 749 m n.m. nejvyšší místo v okrese Opava. Zatímco hlavní vrchol Červené hory je prakticky bez výhledů, od Zlaté lípy se otevírá překrásný rozhled na Nízký i Hrubý Jeseník. Ale v tomhle ohledu my měli smůlu - opar se ne a ne rozpustit.

Mírně zvlněnou krajinu rozsáhlé vrchoviny Nízkého Jeseníku tvoří hlavně lesy, luka, pastviny a neúrodná pole. Krajina je to průmyslem nedotčená, se zachovalou přírodou, studeným klimatem a řídkým osídlením. Drsnou malebností a opuštěností potěší ty, kdož se vyhýbají přeplněným turistickým centrům.

Červená hora

Dominantu Červené hory, relativně plochého útvaru, tvoří telekomunikační převaděč a meteorologická stanice. Ta zde vznikla v roce 1952 v souvislosti s blízkým vojenským výcvikovým prostorem Libavá (měřila balistický vítr pro dělostřelectvo), ale už za války tady byla naváděcí stanice pro Luftwaffe.

na vrcholku Červené hory, meteorologická stanice (duben 2009)

Zlatá lípa

Zlatá lípa, lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) je významnou dominantou Červené hory. Lidové označení stromu jako "Zlatá lípa" pochází z doby sedmileté války v období let 1756 - 1763, kdy se v roce 1758 u Guntramovic střetla pruská armáda pod vedením plukovníka Mosela a rakouská vojska pod vedením generála Laudona spolu s generálmajorem Siskowitzem. Zničením pruské zásobovací kolony, která vezla proviant a žold pruským oblehatelům Olomouce od Opavy, uchránila rakouská vojska toto město před vydrancováním a zničením, neboť pruské vojsko bylo donuceno od dalšího obléhání upustit a od města Olomouce odtáhnout.

Současná lípa je údajně odnoží lípy, která byla svědkem oněch válečných událostí. Stáří stromu se odhaduje na 240 let a obvod kmene činí 358 cm. Výška stromu je 13 m a na informační tabuli je popsáno i několik pověstí, které se k tomuto stromu vážou.

Červená hora, Zlatá lípa (duben 2009)

Památník česko-německého porozumění

Památník česko-německého porozumění byl zbudován na místě hromadného hrobu vojáků prusko-rakouské bitvy z roku 1758 a je doplněn o cestu z dlaždic, které věnovaly jak města, tak i různé organizace či jednotlivci. Cesta začíná od kříže, coby symbolu smíření a míří do budoucnosti.

pod vrcholkem Červené hory, památník česko-německého porozumění (duben 2009)

Sopka na Červené hoře

Ač sopky Nízkého Jeseníku rozhodně nepatří mezi ty nejznámější vulkány České republiky, Červená hora je snad z nich tou nejvíce zapomenutou. Sopečná činnost, která zde, tak jako u ostatních vulkánů probíhala zhruba před 2 miliony let, je dobře patrná ve dvou stěnových lomech na úbočí Červené hory. Nacházejí cca 1,5 km západně od vrcholu Červené hory a vede k nim neznačený chodník od Zlaté lípy. V tom větším stojí uprostřed čedičový asi 8 metrů vysoký útvar, na kterém lze pozorovat zajímavý kulovitý rozpad čediče.

Sopka na Červené hoře (duben 2009)

Krátká zastávka v Moravském Berouně na Křížovém vrchu završila dnešní výlet.

Křížový vrch, Moravský Beroun (duben 2009)