Lysá hora 31.12.2008

silvestrovský výplaz na nejvyšší horu Beskyd

 

Sněhu o letošních vánocích moc není, o vyjíždce na běžkách si mohu nechat tak jedině zdát, ale dle předpovědi má být v posledním dnu roku 2008 mrazivo a zcela jasno. Což takhle vyrazit na Lysou, prezentuji opatrně doma tenhle trošku bláznivý nápad a setkávám se se souhlasem.

 

Ještě termosky a pořádné svačiny, můžeme vyrazit. Z Brna vyrážíme autem za hluboké tmy, palubní hodiny ukazují 6:45, teploměr -3°C a hvězdy nesvítí :-( . Okolo Vyškova začíná svítat, obloha se naštěstí začíná modrat a pošmourno a nízkou oblačnost necháváme za zády. Východ slunce nás zastihl u Hranic a pár minut po deváté parkujeme své přibližovadlo v Malenovicích - tachometr natočil 185 km, z toho 90% po dálnici. Rozhodně nejsme sami, kdo měl podobný nápad, parkoviště před hotelem Rajská bouda je již ze tří čtvrtin plné.

 

Satina bus, Hospoda u Veličků, Lukšinec, Lysá hora, rozc. Malchor, Ivančena, hotel Petr Bezruč, Satina bus, cca 14km

Lysá hora

na Lysou horu z Malenovic, převýšení 854 m

První z rozcestníků, Satina, BUS (486m), je přímo u parkoviště. Úzká asfaltka zprvu mírně klesá mezi chaty v Ondrášově dolině a křižuje říčku Satinu, odvodňující severozápadní svahy nejvyššího beskydského vrcholu - Lysé hory, aby pak už jen stoupala. Nabízí se zde krátká odbočka - neznačená lesní pěšina lemuje bystrý tok Satiny až k 10m hluboké skalní průrvě s jedním z mála beskydských vodopádů o výšce cca 2 m.

vodopády Satiny

vodopády Satiny

A je tu další rozcestník - Satina, u korýtka (560m). V létě bychom vodu určitě ochutnali, ale dnes děláme jen pár fotek - obrovský pískovcový balvan, z něhož voda prýští, se nazývá Ondrášova skála a podle pověsti byl právě zde, podle ústního vyprávění, zvolen Ondráš vůdcem své družiny. Na druhé straně, v čelní skalce byly instalovány kovové pamětní desky Janu Mohylovi a Zdeňkovi Stopovi – obětem hor.

 

Kamenité cestička stoupá 0,5km k hostinci u Veličků, ale ta otevírá dnes až v 10:00. Rod Veličků provozuje tuto hospodu nepřetržitě již od roku 1825 a jedná se zřejmě o nejstarší hospodu v Beskydech. Zahřáti stoupáním shazujeme jednu vrstvu a šlapeme dál. Výhledy jsou zatím jen na protější vrch zvaný Kykulka (995m), obrostlý hustým smíšeným lesem.

Hospoda u Veličků

Hospoda u Veličků

Rozcestník Pod Lukšincem (860m) nám připomíná, že za sebou máme celkem 3km a před sebou ještě Lukšinec (1km). Nabízí se i první výhledy do rovinaté ostravské pánve s městy Frýdek-Místek, Havířov či Ostrava. Procházíme přírodní památkou Ondrášovy díry - jeskynním systémem na rozeklaném temeni rozsochy Lukšince. Nejznámější a největší z podzemních prostor je Ondrášova či Zbojnická jeskyně. Její vstup se nachází asi 10m J od turistické cesty. Celková hloubka je 34,5m a délka všech průlezných prostor ve 3 úrovních je 217m, největší dutina této jeskyně má rozměry 9x7m a dosahuje výšky až 5m. Vstup do těchto rozsedlinových jeskyní je samozřejmě přísně zakázán - z důvodu bezpečnosti i pro ochranu netopýrů.

 

Dřevěný přístřešek s posezením a křižovatka s červenou turistickou značkou, to je Lukšinec (953m) a nezbývá než dále stoupat. Množství turistů se zde přinejmenším zdvojmásobuje a široká kamenitá cesta připomíná frekventovanou dálnici. Stoupání je náročné, ale výhledy parádní. Mezi zalesněnými svahy nápadný Hotel Petr Bezruč s velkým parkovištěm, dále pak obec Malenovice s kostelem sv. Ignáce, za ní nalevo roztahaný Frýdlant nad Ostravicí s Ondřejníkem (964m) , za ním Palkovické hůrky (660m), vepředu zas Pržno s Metylovickou hůrkou (523m) a v jedné linii obec Baška se stejnojmennou vodní nádrží. Hned za ní se rozkládá město Frýdek-Místek s přilehlými obcemi Nošovice a Dobrá napravo či přehradou Olešná nalevo. Při dobré viditelnosti lze dohlédnout až do Ostravské aglomerace, avšak rozeznat na tu dálku jednotlivá, na sebe přilepená města, dokáže jen znalec tohoto kraje. Panorama nakonec zprava uzavírá severní rozsocha Lysé hory s výraznými vrchy Kykulka (995m), Muroňka (962m) nebo Tanečnice (820m). A zcela na obzoru vzdálené Jeseníky - výrazný Velký Kotel a nejvyšší vrchol Moravy a Slezska Praděd (1491m), vzdálený cca 100 km. Jen s focením je trošku problém - mráz a silný vítr pořádně komplikuje manipulaci s fotoaparátem.

Lysá hora

Lysá hora (prosinec 2008)

V zatáčce pojmenované podle jedné z obětí, Břetislava Hellera, byl dne 17.11. 2006 pracovníky zdejší meteorologické stanice instalován 4m vysoký dřevěný kříž na památku všech, kteří na nejvyšším vrchu Beskyd zahynuli. Na větších balvanech v břehu jsou přichyceny kovové pamětní desky obětem Lysé hory.

kříž v Hellerově zatáčce

kříž v Hellerově zatáčce

Ale konečně jsme na vrcholu - u základů nové Bezručovy chaty (ta původní kdysi shořela). Před námi je restaurace Šantán, bufet Lysá hora, za ním ubytovna Kameňák a nad ní červenobílý vysílač Českých radiokomunikací. A všude obrovské davy lidí. Nejvyšší bod hory označuje kamenný sloup Výhledy na všechny světové strany od západu Ondřejník, Veřovické vrchy, přes celý Radhošťský hřbet, k jihu na přehradu Šance, Vsetínské vrchy, kompaktní Javorníky, Turzovskou vrchovinu na východě s bílým lemem Malé Fatry a Tater, Zadní hory, Travný, trojmezí, Babia hora, na severu část rozsochy Ropice s hřebenem Prašivé, Těšínsko, Ostravsko a severozápadně i Jeseníky.

na vrcholu Lysé hory

na vrcholu Lysé hory

U zelňačky, čaje a obložených chlebů z domova chvíli posedíme v přecpaném bufetu, ale průvan zásluhou neustálého příchodu a odchodu dalších turistů není v propoceném oblečení moc příjemný.

Lysá hora Lysá hora Lysá hora

Lysá hora

Při sestupu pokračujeme na Ivančenu - nejprve nás čeká prudký severní svah pod vysílačem – bývalá sjezdovka, a poté pohodlný chodníček po holém hřebeni Malchoru a konečně se dostáváme z dosahu mrazivého větru. Míjíme rozc. Malchor (1205m) a po úzké pěšině v mírném sklonu opouštíme hřeben. Za zády máme zdolaný Malchor, vrcholek Lysé hory i vršky Radhošťského hřbetu a před sebou mohylu na Ivančeně.

Ivančena Ivančena Ivančena

Ivančena

Když gestapáci 24. a 27. dubna 1945 vykonali svůj poslední zločin na starém židovském hřbitově v Polském Těšíně, kde bylo popraveno více než 100 českých a polských vlastenců kulkou z pistole, bylo mezi nimi i 18 členům OSJ (Odboje slezských junáků). 6. října 1946 vystoupilo pět členů nového 30. ostravského oddílu, pět spoluodbojářů na odnož Lysé hory, na Ivančenu. Vztyčili tam prostý kříž a vytvořili mohylu z kamenů na paměť statečnosti svých blízkých kamarádů. V prázdné láhvi pak umístili vzkaz, aby každý, kdo půjde kolem, přinesl k uctění památky mrtvých další kámen. K moci se dostal komunistický režim a ten následně ukončil činnost Junáka, ale Ivančena se dostala do povědomí lidí. I když policie usilovala o zrušení dubnových výstupů a likvidaci mohyly, neměla šanci proti takové mase lidí nic dělat.

 

Přestože mohyla přečkala nečekané dramatické chvíle, včetně ničení vandalů, stavěná bez plánu začínala být velmi nestabilní. Proto byla v roce 1995 posunuta o pár metrů níž a její základ byl zpevněn. A od té doby se už mnoho nezměnilo, jen se stále více rozrůstá. Je obložená spoustou pamětních desek a nahoře jsou umístěny dva kříže.

 

Oblibu Lysé hory dokazuje množství do úbočí vyšlapaných stezek, ale dneska to hodně klouže. U hotelu P.Bezruč (625m) si pořádně oddychneme, že jsme příkrý svah zvládli bez nehod a pokračujeme podél silnice do Malenovic.

vrchol Lysé hory

Lysá hora

Na cestu domů vyjíždíme pár minut po čtvrté odpolední, čeká nás 185 km po prázdné dálnici. Před půl sedmou jsme v Brně, ale u televize oba usínáme - silvestrovskou noc nakonec tvrdě prospíme :-))