Malé Karpaty 19.-22.6.2008

... aneb na skok na Slovensko ...

Malé Karpaty, asi 100 km dlouhé a 15 km široké pohoří se táhne od bratislavského Děvína nad soutokem Moravy a Dunaje až k Novému Mestu nad Váhom. A ač nejvyšší vrchol - Záruby - dosahuje výšky "pouhých" 768 m, je třeba vzít v úvahu, že oproti podhůří jde o převýšení 500 až 550 metrů.

Skalnaté vrcholy nejvyšších kopců (Záruby 768 m, Vysoká 754 m, Vápenná 752 m, Jelenec 695 m, Čierna skala 662 m) nabízejí nejen pohled na desítky vzácných květů, ale i velkolepé výhledy na obrovské plochy malokarpatských bukových lesů či dálky nížin západního Slovenska. Na mnohých stojí rozhledny - Homola 709 m, Vápenná 752 m, Kukla 564 m. Neodmyslitelnými dominantami jsou i siluety hradů - k nejznámějším patří samozřejmě Čachtice, Plavecký hrad a Děvín, ale je zde i spousta méně známých - Pajštún, Korlátka, Ostrý Kameň, Dobrá Voda nebo Červený Kameň. Z turisticky vděčných útvarů stojí ještě za zmínku jeskyně Driny, která je jedinou přístupnou jeskyní v tomto pohoří a taky Bradlo, mohyla gen. Dr. Milana Rastislava Štefánika.

Malé Karpaty z Vápenné (červen 2008)

Z Brna není tato oblast daleko - cca 120 km, jenže jeden den je na poznání krás tohoto kraje přece jen málo, a proto jsem si naplánovala prodloužený víkend.

Den první - Plavecké Podhradie a okolí

Plavecké Podhradie, Vápenná (752 m), Klokoč (661 m), Amonova lúka, Báborská (542 m), Plavecký hrad, Plavecké Podhradie - cca 5,5 hod

Z Plaveckého Podhradí, kde lze zaparkovat auto, vede vzhůru žlutá turistická značka - nejprve přes louky, na kterých se otevírají pěkné pohledy na zalesněná úbočí Vápenné i protilehlého strmého vrcholu Pohanská a později lesem.

nad Plaveckým Podhradím (červen 2008)

Stoupání je celkem svižné, ale ve stínu stromů je příjemně. A konečně je tady ostrý vápencový skalnatý hřebínek se zvláštní rozhlednou. Či spíše rozhledničkou, která umožní i pohled na západ - východní srázy Vápenné jsou velice strmá vápencová bradla, ale západní část je porostlá lesem.

Vápenná (červen 2008)

Červená hřebenovka (kdysi magistrála hrdinov SNP, dnes Štefánikova magistrála) je místy velice uzoučká a kopřivová vegetace zde téměř vyhrává nad turisty. Nejspíš to bude tím, že těch turistů se zde objevuje každým rokem méně a méně. Škoda, ale zvládnout se to dá a pěkné rozhledy stojí za to.

Uhliská (červen 2008)

Za sedlem Uhliská už je to lepší. Les vystřídaly louky (maloplošná PR Klokoč) plné suchomilných rostlin. Na vrcholu Klokoče (661 m) stojí zvláštní kříž - ze všech stran je z něj trčí hřebíky. Spousty a spousty hřebíků všech velikostí. Kdo ho má sebou, může jej přidat, kousíček místa se ještě najde.

Klokoč (červen 2008)

U rozcestí Amonova lúka opouštím hlavní hřeben a k Plaveckému hradu pokračuji po modré. Lesy jsou plné krasových závrtů a z louky pod kótou Báborská (542 m) jsou krásné výhledy na hřeben Vápenné, který mám za sebou. K Plaveckému hradu je to již kousek - na 423 m vysokém strmém bradle se tyčí mohutná hradní zřícenina středověkého pohraničního strážního hradu.

Vstup do hradu je zdarma a jen na vlastní nebezpečí. Přes částečnou konzervaci jsou některé části zdiva značně nestabilní a hrozí případným pádem. Z hradeb Plaveckého hradu se otevírají krásné rozhledy do kraje, výhledy k jihu zastiňuje zalesněný vrchol Pohanská, na kterém se v dávné minulosti nacházelo opevněné sídliště dodnes obdivovaných Keltů.

Plavecký hrad (červen 2008)

Je čas kouknout se po nějakém ubytování - nejlépe autokemp, protože mám sebou stan. Při pohledu do mapy autokempů srdce zajásá - k dispozici je ATC Buková u stejnojmenné přehradní nádrže nebo ATC Jahodník u Smolince. Dobře vypadá na Internetu i nabídka Zochovy chaty. A skutečnost? Oficiální kemp v Bukové již neexistuje a přehrada je se svou "kvalitou" vody použitelná jen pro rybáře. Ti si tam staví i stany a parkují auta metr od vody vedle cedulí, že je to v ochranném pásmu nádrže zakázáno. No asi jsem to nepochopila - třebas je to ochranné pásmo opravdu do půl metru od břehu... Ale kam chodí vykonávat přirozenou potřebu, když sociálky bývalého kempu nefungují?? Takže tady rozhodně ne a Jahodník není autem až tak daleko...

Jenže... Žádné směrovky, žádné poutače. Že tady býval kemp, poznáte už jen podle názvu na turistickém rozcestníku a podle rezavé brány. Liduprázdno, vše pohlcuje vegetace. Takže tady taky ne... U parkoviště pro jeskyni Driny je chatová osada Jahodník , takže se jdu poptat tam. Srubové chaty mají 9 lůžek, ale mají zde k dispozici i poschoďovou budovu s dvoulůžkovými pokoji s noclehem za 220Sk/osoba/noc. A nabízejí i možnost postavit si stan na louce. Dneska už vím, že jsem měla raději zajet přenocovat autem do kempu v Piešťanech, ale po bitvě je každý generál... Začalo to drobnou nepříjemností hned u přebírání pokoje - dveře šly zamykat pouze za předpokladu, že člověk nepotřeboval vytáhnout klíč. Což se dá překousnout - v noci se takto zamknout mohu a přes den, až vyrazím na túru, skládám všechny své věci do auta. Druhá nepříjemnost na sebe nenechala dlouho čekat. Zvuková izolace mezi pokoji byla naprosto nulová a upovídaní sousedé šli člověku brzo na nervy. V kombinaci s přehrávačem z nejbližšího srubu nic moc. Ale pak teprve spustila ta správná "diskotéka" z přízemí a to byl opravdu konec legrace. Další hlasitá hudba se ozývala z restaurace... Celé dny jsem na túře téměř nepotkala živáčka, ale noci mi civilizaci zatraceně připomněly!! Druhý den mi naštěstí opravili zámek, ale hlučná muzika opět vyhrávala i dlouho po půlnoci.

Přidám poznámku o ubytování v Zochově chatě - ač si v ní přes internetový formulář můžete objednat nocleh, Zochova chata "nepremává". Když se vám zadaří nahlídnout do areálu přes plechový plot, zahlídnete rozšklebená okna a celý areál v dezolátním stavu :-(

Den druhý - Záruby

Jahodník - Čierna skala (662 m) - Brezinky (349 m) - Ostrý kameň (562 m) - Záruby (767 m) - Čertov žlab - Smolenický zámek - Smolenice - jeskyně Driny - Jahodník

Čierna skala (662 m) dává při výstupu po žluté od Jahodníka zabrat naštěstí až na posledním kilometru. Odměnou však jsou daleké výhledy z vápencového bradla.

Čierna skala 662 m (červen 2008)

Ale zabrat dá i sestup směrem k přehradní nádrži Buková. Prudký a místy spíše džunglí - hustým mladým lesem, kdy člověk opravdu neví, kam šlape (bylo by záhodno značku přeznačit).

vodní nádrž Buková (červen 2008)

Žízeň je veliká - ve starších infomateriálech se píše o chatě Brezinky, ale dneska v ní již rozhodně nekoupíte nic k občerstvení. Džungle pomalu pohlcuje všechny zbytky... A voda z batohu chutná úžasně.

vodní nádrž Buková (červen 2008)

Hrad Ostrý kameň se nachází ve výšce 562 m na ostrém vápencovém skalním hřebeni, který se prudce svažuje k západu. Vegetace je zde opravdu bujná, ale ještě pořád se zde otevírají pohledy do hlubokých zalesněných údolí i na na okolní vrcholy, především Čelo (716 m) a Veterlín (724 m). Ten nejhezčí, 360° okolo je z nejzápadnější, nejvyšší části hradu.

Ostrý kameň 562 m (červen 2008)

Od hradu pokračuje červená po otevřeném vápencovém hřebeni s pěknými výhledy a spoustou kytek. Vítá mne dřevěný kříž, rozcestník a schránka s vrcholovou knihou. Záruby jsou nejvyšším vrcholem celých Malých Karpat. Škoda, že rozhledy jsou pro vzrostlé stromy omezeny. Sestup do Čertova žlabu je velmi prudký, ale vede krásným lesem.

Záruby 767 m (červen 2008)

Smolenický zámek je využíván především jako školicí a kongresové středisko SAV, ale v červenci a srpnu je zpřístupněný i veřejnosti. Protože je červen, mám smůlu a protože je spousta hodin, šlapu dál. Báječná zmrzlina ve Smolenici a opět do kopce - tentokrát k jeskyni Driny, jediné zpřístupněné jeskyni v oblasti Malých Karpat.

Smolenice (červen 2008)

Den třetí - Modra a okolí

Harmónia - Tri kopce (420 m) - Kukla (564 m) - Piesok-Zochova chata (455 m) - Velká Homola (709 m) - Traja jazdci (670 m) - Harmónia

Nádherné počasí a já mám v plánu navštívit pár rozhleden v okolí městečka Modra. Okruh to tentokráte není kompletně pěší, ale vypomáhám si autem.

Ta první rozhledna se jmenuje Kukla, tak jako vrch, na kterém stojí. Vrch má nadmořskou výšku 564 m, rozhledna má 12 metrů a zbudována byla v roce 2007 ma místě starší rozhledny. Není vysoká, nekýve se, ale přesto působí trošku stísnivým dojmem :-( Ale hromosvod kombinovaný s křížem se mi moc líbí.

cestou na Kuklu (červen 2008)

Kukla (červen 2008)

Tou druhou je rozhledna na vrcholu Veľká homola (709 m). Je vysoká 20 metrů a postavená byla v roce 2001.

Veľká homola (červen 2008)

Cestou zpátky na Jahodník si ještě plánuji prohlídnout renesanční pevnost, hrad Červený Kameň. Škoda, bylo již pozdě a prohlídky už skončily, ale areál jako takový, byl ještě stále plný lidí.

hrad Červený Kameň (červen 2008)

Den čtvrtý - Bradlo

Cestou zpět domů si zajíždím přes Brezovou pod Bradlom. Mohyla gen. Dr. Milana Rastislava Štefánika byla postavena v roce 1927-28 podle návrhu arch, Dušana Jurkoviča a v roce 1968 byla prohlášena za národní kulturní památku. Stavba z bílého přírodního kamene na vrcholu Bradla (543 m) je dlouhá 95,5 m a široká 65,5 m a krásně se na ní sedí a pozoruje okolí - na jedné straně Karpaty Malé, na druhé Biele. Poznávám Záruby i Velkou Javorinu. A taky Branč.

Bradlo, mohyla gen. Dr. Milana Rastislava Štefánika (červen 2008)