Z Ramzové do Karlovy Studánky 17.-18.11.2006

na hřebeni Jeseníků nad hladinou inverze

 

Na víkend prodloužený zásluhou státního svátku nezněla předpověď počasí zrovna nejlépe. Nízká oblačnost, mrholení... Zkusili jsme tedy vyrazit až nad úroveň inverze!!

Etapa první

Z Ramzové na Švýcárnu

profil

Rychlík z Brna do Jeseníku vyráží z Hlavního nádraží pět minut před šestou velmi důkladně vytopen. V Ramzové nás vyklápí před desátou a protože dvojlanovka Ramzová - Čerňava - Šerák v listopadu nejezdí, vyrážíme jako spousta dalších pěkně po svých. Kopírujeme sloupy lanovky a na Čerňavě už jsme pěkně propocení. Mlha přede mnou, mlha za mnou. Sluníčko zatím nikde a převládá pesimismus.

Nad Ramzovou Nad Ramzovou

Trochu kalorií a hlt horkého čaje a opět vzhůru. Stezka určená kdysi pro zásobování horské chaty na Šeráku koňským povozem už naštěstí nestoupá tak příkře. Je samý balvan, dnes už by tu koně nejspíš neprojely a toho, kdo zde naplánoval cyklotrasu, bych tedy chtěla znát...

 

První záblesky modře oblohy nad hlavou a první nesmělé paprsky sluníčka a konečně se ta mlha valí jen pod námi. Teplota prudce vzrůstá, shazujeme svetry, bundy, vyhrnujeme nohavice.

Z Čerňavy na Šerák Z Čerňavy na Šerák Z Čerňavy na Šerák

Před vrcholem Keprníku se brouzdáme mokrým sněhem a rozhodně si zasloužíme odpočinek na vrcholovém skalisku. Výhled je pohádkový. Směrem jihozápadu vyčuhuje z bílé šlehačky jen masiv Kralického Sněžníku, Suchý vrch u Čeňkovic, hřeben Orlických hor a za nimi zejména zásluhou sněhové pokrývky bílé vrcholky Krkonoš. Směrem na sever šlehačka chybí. Město Jeseník, hory zvané Rychlebské a polská nížina se ztrácí v lehkém zákalu. Hranici tvoří Ramzovské sedlo z jedné strany a Červenohorské ze strany druhé.

Na vrcholu Keprníku Na vrcholu Keprníku Na vrcholu Keprníku

Pralesem přes Trojmezí vyhýbajíce se všudepřítomným mokřinám docházíme ke Vřesové studánce a já si konečně mohu toto místo řádně prohlédnout - byla jsem zde 2x v zimě na běžkách a vždy v mlze za pomocí tyčového značení.

U Vřesové studánky U Vřesové studánky U Vřesové studánky

Namísto léčivé vody však dáme opět horký čaj z vlastních zásob na zádech a k Červenohorskému sedlu pohodlně klesáme po lesní silničce. Sedlo je v mlze, moc z místního hotelu nevidíme, ale po chvíli stoupání směrem na Malý Jezerník se opět dostáváme nad hladinu inverze. Původně jsme chtěli nocovat zde, ale ceny tohoto hotelu rapidně přesahují náš běžný toulací rozpočet.

Červenohorské sedlo Červenohorské sedlo

Nádherné výhledy pokračují, ale den silně pokročil. Ke Švýcárně nás ještě čekalo výrazné stoupání přes Velký Jezerník a do chaty jsem dorazili až po západu slunce.

cestou na Velký Jezerník chata Švýcárna

Etapa druhá

Ze Švýcárny do Karlovy Studánky

profil

Oč báječnější snídaně, o to horší počasí venku. Co jsme nevyfotili včera, to už dnes nedoženeme. Teplota není nejhorší, ale viditelnost je mizivá. Krásnou, novotou vonící zvonici před chatou, si přesto nemůžeme nechat ujít.

chata Švýcárna směrem k Ovčárně

A vzhůru do mraků... Že je nalevo Praděd a napravo Mravenečník netradičního tvaru s horní nádrží přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně tušíme jen z mapy. Typický skřípot lyží a z mlhy před námi se vynořují závodní běžkaři. Na rozcestí odbočujeme k chatě Barborka a uvnitř dáváme chvilku pauzu.

U Barborky U Barborky

Posilněni čajem a polévkou míříme k vodopádům Bílé Opavy. Klesáme pod úroveň mraků a po naučné stezce s lávkami a žebříky kopírujeme tok řeky nejprve lesem, později územím zničeným vichřicí a ponechaným v původním stavu - ať si příroda moudře poradí sama.

vodopády Bílé Opavy vodopády Bílé Opavy vodopády Bílé Opavy vodopády Bílé Opavy

Karlova Studánka nás nevítá nikterak přívětivě. Namísto příjemně vyhřáté restaurace u Huberta nás vítá pořád jen spáleniště a bufet je samozřejmě zavřený taky. A navíc tudy autobus z Jeseníku na Olomouc projíždí, ale nestaví - musíme na tzv. dolní parkoviště. Zbývající čas do odjezdu autobusu jsme tedy strávili v bistru Pod věží, které se jevilo jako jediné otevřené občerstvovadlo široko daleko.

 

Cestování hromadnou dopravou bývá málokdy jednoduché. Z "přípoje" v Olomouci směrem na Brno se po hodinové pauze vyklubal žlutý autobus Studentagency z Ostravy směrem na Prahu. "Nemáme volná místa", zněla první hláška stevardky... Chápu, že autobus jedoucí po dálnici nemůže brát cestující na stání, ale nechápu, jak lze zjistit v Olomouci na autobusovém nádraží, že hodinové čekání na přípoj bude zbytečné. Ale nakonec se nějaká ta místa našla... Ovšem další ránou mezi oči byla cena. 150Kč za osobu!!! Zvláštní cenová politika. Cena z Olomouce do Brna je totožná s cenou cesty Brno-Ostrava... Ale nabídnou vám samozřejmě nová sluchátka - film puštěný v Ostravě se za Olomoucí chýlí jaksi k závěru :-(( , na noviny a časopisy není v tuto roční dobu v půl osmé večer vidět :-(( a na teplý nápoj po stresu z nástupiště, že budete muset odkráčet po svých vyhledat nějaký vlakový spoj, vůbec nemáte chuť...