Hostýnské vrchy 9.-10.9.2006

na kole nejkrásnější hřebenovkou Hostýnských vrchů

 

Rozlehlé lesy, prosluněné louky, skály, roztroušené valašské chalupy a nádherné výhledy do krajiny - to vše jsou Hostýnské vrchy, vrchovina severně od Zlína s nejvyšším vrcholem Kelčský Javorník (865 m).

 

Etapa první

ze Bystřice pod Hostýnem do Držkové

Bystřice p/H (ČD) - Hostýn - Skalný - U Tří kamenů - Troják - Bludný - Končiny - Kateřinice - Ratiboř - Hošťálková - Držková (kemp)

Spěšný vlak do Ostravy přes Kroměříž, Bystřici pod Hostýnem a Valašské Meziříčí vyráží z Brna pět minut před šestou, takže se v něm snažíme trochu dospat brzké ranní vstávání. Před půl devátou vykládáme kola v Bystřici pod Hostýnem a vyrážíme rovnou směrem na Svatý Hostýn.

Z daleka viditelná a charakteristická silueta hory, s chrámem nejvýše položeným na Moravě, vévodící širokým rovinám Hané je nejnavštěvovanějším poutním místem na Moravě a po Velehradě také nejpamátnějším.

Horu Hostýn tvoří dva vrcholy – vyšší severní s rozhlednou a větrnou elektrárnou (736 m) a západní vrchol s poutním chrámem a řeholním domem (718 m). Začali jsme objekty světského charakteru:

 

Rozhledna s kaplí sv. Kříže je v současnosti vysoká 15 m a základní kámen na nejvyšším bodu hory položil 1.9.1897 císař Frant. Josef I.. Kaple přístupná v současnosti není , ale na rozhlednu vás pustí za 10Kč.

Větrná elektrárna v bezprostřední blízkosti rozhledny byla zprovozněna v roce 1994 a je komletně řízená počítačem a připojena do sítě E.ON. Nepřehlédnutelné, ale pro cyklisty špatně sjízdné :-)), je monumentální pískovcové schodiště s 221 stupni z roku 1910, na nichž jsou dodnes patrna jména dobrodinců, kteří se na této stavbě finančně podíleli. Vede od vodní kaple na místě kapličky u pramene ze 17.st. až ke kostelu. V krámcích podél něj, připomínajích ze všeho nejvíc bleší trh, prodávají svaté obrázky, cukrkandlové růžence, pouťové zboží i klobásy.

 

V areálu je také spousta památníků - prvního, druhého a třetího odboje, skautskému náčelníku ...

Nejvýznamnější objekt - bazilika Nanebevzetí Panny Marie, stojí na místě prastaré, mnohokrát upravované a zvětšované kaple. Nařízením císaře Josefa II. byl chrám v r.1787 jako přebytečný zrušen a poutě zakázány. Střecha s krovem byla snesena a spolu s ostatními budovami byl chrám odsouzen k zániku. Po mnohých prosbách povoleno opravení chrámu (1841-1845) do nynější podoby

V okolí jsou dvě křížové cesty - stará klasicistní směrem k rozhledně je z r.1900-2 a nová Jurkovičova, jejíž základ je stěna z režných kamenů s mozaikovým obrazem a lomenicový přístřešek s polychromovanými sloupky.

Horský hřbitov pod rozhlednou má stylový plot a mohutný Myslbekův kříž uprostřed. Prosté pomníčky jsou provedené v jednotném horském stylu, s výjimkou novodobého pomníku arc. Františka Vaňáka z r.1991, umístěného vlevo poblíž rotundy.

Občerstvili jsme se v ubytovacím hostinci Ovčárna pod autobusovou točnou (poskytuje zejména stravovací služby turistům , pro poutníky jsou určeny tři poutní domy) a vyrazili po žluté turistické značce. Cesta to byla samý kámen a samý houbař či poutník, takže ne na kole, ale vedle kola. Naštěstí již kousek za rozcestím na modré se kvalita cesty zlepšila. Neupravená lesní cesta, na mnoha místech vymletá vodou, střídavě stoupá a klesá a je vhodná spíše pro horské kolo než kolo trekové, na kterém jsem navíc vezla základní zásobu potravin, teplé oblečení a spacák. Skalný (sem ještě doléhaly zvuky dechovky koncertující před kostelem), Klapinov, Holý vrch, rozcestí u Tří kamenů. Matně jsem se rozpomínala, naposledy jsem zde byla na běžkách před 10 lety. U Češků, Kotáry, odbočka k prameni Dřevnice a chata na Trojáku.

Přibývá cyklistů a krásných výhledů. Pokračujeme dále po hřebeni - Bludný, Končiny, vrchol Čečetkov objíždíme po vrstevnici zprava lyžařskou stezkou.

Těsně před Lázy se napojujeme na asfaltovou silničku a míříme dolů, do údolí.

 

Kateřinice, Ratiboř, Hošťálková a motel Zátopek s příjemnou obsluhou a báječnými smaženými žampiony. Vítr nám naštěstí fouká do zad a tak výjezd do sedla nad Držkovou zvládáme v pohodě. Sjezd dolů končíme před před Držkovou, v autokempu Patriot, kde jsme si telefonicky ve čtvrtek zamluvili nocleh v chatičce. Nabídli nám chatku za 200Kč, bez povlečení (resp. +70Kč za jedno povlečení), takže proto jsme sebou vláčeli spacáky. Ale taky jsme je brali proto, že jsme se obávali chladné noci.

 

Dokud svítilo sluníčko, bylo skvěle, ale jakmile zašlo za kopec, nezbylo než dát v automatu za 10Kč horkou sprchu (sociálky měli nové a bez chyby) a zalézt do spacáku. Kromě nás v kempu ještě stanovali jedni nadšenci a v restauraci se slavila svatba.

 

Chatička to byla opravdu jen tak na přespání pro otrlé a nenáročné. Ani to prostěradlo nám nedali a že si nechali zaplatit i ty dvě prázdné postele navíc, jsme zjistili až dodatečně na jejich webových stránkách. 50Kč za jednu proleželou flekatou válendu snad někdy ze sedmdesátých let by bývalo i tak až až!!

 

Etapa druhá

z Držkové do Holešova

Držková (kemp) - Hutě - Pod Oklukem - Ráztoka - Rusava - Brusné - Chomýž - Jankovice - Dobrotice - Holešov (zámek) - Holešov (ČD)

Rosa, ocúny, temně modrá obloha a spousty houbařů nás nenechaly na pochybách, že je babí léto. Tentokráte jsme se drželi cest aspoň trochu zpevněných. Cesta na Rusavu stoupá přes sedlo pod Oklukem (530 m) a pak postupně klesá přes Ráztoku údolím se spoustou chat, chatiček a rekreačních zařízení. Dokonce bylo otevřeno místní koupaliště s ohřívanou vodou... V bufetu U kůlů jsme poseděli u kafe a plněného bramboráku a pokračovali dál. Brusné, Chomýž, barokní sousoší sv. Anny z roku 1742, Jankovice, Dobrotice a zadem kolem zámeckého parku do Holešova. Stále po cyklistické trase č. 5033. Než zamíříme na nádraží, chvíli se kocháme závody v drezúře koní v zámeckém parku zchátralého zámku v Holešově a do Brna se vracíme vlakem.