logo
... na kole, pěšky či autem ... fotky, zážitky, odkazy, zkušenosti ...


 

 

Po stopách Járy Cimrmana - 10.6.2006

aneb cykloplahočení okolím Lomnice u Tišnova

Tišnov (ČD)- Lomnička - Šerkovice - Lomnice - Sýkoř - Osiky - Lomnice - Šerkovice - Lomnička - Tišnov (ČD)

Mapa

Vystupujeme z vlaku v Tišnově. Pro ty, co chtějí na výlet pěšky, již čeká přípoj - bus IDS, který jede přes Lomnici až do obce Osiky, ale my samozřejmě vykládáme kola. Rozhledna Klucanina dominuje městečku, ale my míříme rovnou k Lomničce. Kousek po hlavní, ale hned za Lomničkou už po cestách vedlejších územím, které spadá do regionu Porta (což v praxi znamená nové cyklistické značení a mapy s podrobnými informacemi v každé z obcí).

 

Městečko Lomnice leží v malebné krajině na mírné vyvýšenině asi 8 km od Tišnova v nadmořské výšce 330 až 400 m. Na náměstí stojí velký farní kostel, fara, starobylá radnice, morový sloup a poblíž stojí zámek, který dnes složí jako škola. Další významnou památkou, která připomíná působení židů v Lomnici je židovský hřbitov - nachází se blízko synagogy - s cca 1000 kamennými náhrobky.

 

Lomnice, kostel
Lomnice, radnice
Lomnice, židovský hřbitov
Lomnice, židovský hřbitov

 

Nás samozřejmě nejvíce zajímá náměstí - zde je výchozí bod "Stezky Járy Cimrmana". Naučná stezka o délce cca 4,5km vede směrem k Synalovu po žluté turistické značce, ale napojujeme se na ni až po krátké zastávce na židovském hřbitově. Nevynechali jsme ovšem ani občerstvení "U Lojzičky" v zámeckém pensionu a cukrárnu přímo na náměstí.

 

Praktická poznámka:

Nevěřte nadmořským výškám uvedeným na jednotlivých zastávkách, neodpovídají skutečnosti!! Matoucí je i popis stezky na náměstí v Lomnici - neodpovídá počet zastávek a na mapě je stezka zakreslena špatně. První zastávky jsou hned za Lomnicí a ne až za rozcestím k Synalovu. Stezka není určena pro cyklisty, v podstatě celou stezku jsme kola tlačili - nejen že vede celkem prudce do kopce, ale ani její hrbolatý povrch nepatří k nejsjízdnějším. Normálně stačí běžná turistická mapa, ale pro fajnšmekry Klub přátel Járy Cimrmana v Brně vydal v roce 2000 mapu Naučná stezka Járy Cimrmana a lze si ji objednat na www.vltava.cz (obsahuje i souřadnice GPS včetně skutečných nadmořských výšek).

 

Zastavení je ve skutečnosti celkem 9 (6 + výchozí + cílová + dodatek) a najdeme na nich úryvky z divadelních her, texty písní nebo jiné humorné texty.

 

NAUČNÁ STEZKA JÁRY CIMRMANA
START
Nadmořská výška 400 m
Jednotlivé zastávky se nazývají Plahočiny. Na každé Plahočině se lze zastavit, rozebrat současný stav plahočení a připravit se takticky na další Plahočinu. Veškeré plahočení je po sedmi kilometrech odměněno stanutím na Pohlaví Járy Cimrmana (k, kde se nachází Klidová zóna velkého Mistra.
(k – Viz text cedule CÍLOVÁ PLAHOČINA.
Počet zastávek – 5 a cílová
Délka stezky – 4,5 km

 

Plahočina START

 

Plahočina č. 1
Nadmořská výška 420 m

Na této a (zasněžené) Plahočině vzpomíná J.C. jak u babičky M. v Lomnici jedl „boží milosti“, které se jí nepovedly. V ten den našla tři recepty po své prababičce a nevěděla, který je pravý. S pomocí Mistra losovali. Po nevalném výsledku slíbil, že až se bude vracet, pomůže jí losovat mezi zbývajícími. Už se ale neobjevil.
Pozn.: Po pátrání a dlouhých zkouškách se podařilo recept zrekonstruovat.
Doporučujeme tuto skladbu:
56 dkg mouky z Hamerskýho mlejna, 5 dkg utlučeného másla, celé vejce, žloutek, 3 dkg tlučeného cukru, dvě lžíce bílého vína, sůl, lžíce citronové šťávy a kůra.
Mlékem zadělej těsto tuhé jako na nudle, poté plást jako stéblo vyválej a vykrajuj.
Výkrojky opeč v hrnci s tukem jako koblih.

 

Plahočina č. 2
Nadmořská výška 480 m

„... Jára Cimrman byl milovníkem klidu a hodně procent svého životního času klidu věnoval. Možná víte – vynalezl pětitaktní motor. Ty takty byly sání, komprese, výbuch, výfuk a odpočinek. I tomu stroji on chtěl dopřát trochu odpočinku...“

 

Zdeněk Svěrák Lomnice 10.10. 1998

 

Výhled od Plahočiny č. 2

 

Plahočina č. 3- SÁNÍ
Nadmořská výška 560 m

Stenografický záznam neznámého zapisovatele odposlechnutý 22.10.1988 v Synalově
účastnící rozhovoru – babička chalupářka asi 65 let z Brna a paní M. neznámého věku ze vsi se baví o Cimrmanovi.
Vše se odehrává na verandě chalupy babičky.
Paní M.: „Víte, že tu byla kvůli tomu Cimrmanovi ta pražská kriminálka?“
Babička: To nevím, um, hm?“
Paní M.: „Byla tu proto, tedy proto, že von byl baron a ten spolumajitel lomnického panství a taky bratr toho vlastního majitele. Víte, ale nejhorší na tom je, že je to voslava nejakejch Němců a ještě jím tu postavili ten pomník. No a při tom vodhalení se tedy sjeli jeho příbuzní, ti Bavoráci a chlastali u toho ještě to pivo.“
Babička: „To v žádným případě nemůže být pravda, protože Cimrman byl český národní buditel a byl také profesor na nějaké univerzitě a taky že byl spisovatel, hudebník a já nevím co... Taky se zasloužil o rozkvět českýho jazyka a tak teda nemohl být Němec. Cimrman je historická osobnost, něco jako Palackej...“

 

Nad Plahočinou č. 3 SÁNÍ
Nad Plahočinou č. 3 SÁNÍ

 

Plahočina č. 4 - KOMPRESE
Nadmořská výška 580 m

Vznik plostiky v datech a událostech
únor 1987
-prvotní myšlenka
-souhlas MNV Lomnice
-souhlas Státních lesů
-ONV Blansko, odbor kultury: „Jak bych to soudruhům nahoře vysvětlil...“
22.10.1988
-slavnostní odhalení plostiky za přítomnosti členů Divadla J.C.
-nesouhlas Státních lesů
-nesouhlas MNV
listopad 1988
-plostika na základě udání o srocování živlů a narušování pořádku a klidu odstraněna a privátně uložena v Lomnici.
Pozn.: Snad několik desítek minut poté přijeli neuniformovaní příslušníci VB k hájovně a začali s vyšetřováním na místě činu. Nic nenašli. Oslovili majitelku, že tu má být jakýsi Cimrman. Když všichni přišli k místu předpokládaného výskytu Mistra, ona jen s nataženou paží řekla: „Ještě před chvílí tu ale byl.“
1989 - reinstalována a reodhalena na soukromém pozemku jako součást plotu
1996 – po opravě plotu Cimrman mírně posunut na původní místo
(z archívu PCK)

 

Výhled u Plahočiny  KOMPRESE

 

Plahočina č. 5 - VÝBUCH
Nadmořská výška 600 m

Píseň plahočivců

Onehdy jsem jednou zrána
na horu se plahočil,
vtom jsem potkal cestou Cimrmana,
on se na mne otočil, čil, čil, čil,
on se na mne otočil.

 

Slova často míří k činu
dobrá ať je nálada,
založme tu plahočinu!?
to mi pravil Jára da, da, da, da
to mi pravil Jára da.

 

Povídám dcero, synu,
pokud ti dech dovolí,
hledej další plahočinu
v Synalovském okolí, lí, lí, lí
v Synalovském okolí.

 

Od kamene ke kameni,
plahočme se k Pohlaví,
od pramene ku prameni
Cimrman nás ozdraví, ví, ví, ví
Cimrman nás ozdraví.

 

Ozdraví nás cestou ducha
na Járově Pohlaví,
kdo je slabý jako mucha,
na nohy se postaví, ví, ví, ví,
na nohy se postaví.

 

S laskavým svolením pana JAROMÍRA NOHAVICI
si můžete vážení plahočivck na tomto místě
zazpívat tento text na melodii písně
"Když mě brali za vojáka".
Úprava textu: Petr Klement, notový zápis: MUTr. Dada Klementová SSc.

 

Plahočina VÝBUCH
Plahočina VÝBUCH

 

Plahočina č. 6 - VÝFUK
Nadmořská výška 620 m

Cimrmanova činnost v oblasti sportu a tělovýchovy bývá trochu pomíjena.
Málokdo dnes ví, že za mnohé tělocvičné nářadí vděčíme právě Cimrmanovi. Snad proto, že své objevy na tomto poli činil jaksi mimoděk, dalo by se říct při práci na úkolech důležitějších. Příkladů je bezpočet. V jeho Alpském deníku najdete např. svědectví o zrodu bradel: „Lávka však, po níž jsem chtěl přejíti, byla zachovalá jen zčásti. Zábradlíčko celkem dobré, zato podlaží bylo vlivem dešťů zcela prohnilé a pro chůzi nezpůsobilé. Opruboval jsem přeručkovat lávku na napjatých pažích a ejhle – šlo to. Takový způsob přechodu lávky činil mi dokonce potěšení“. K náčrtku prvních bradel (původně „zábradla“) byl jen krůček. Cimrman nabídl svou myšlenku spolku URSUS v Bernu.

 

(z přednášky dr. Zdeňka Svěráka na soustředění krajských inspektorů škol 2. cyklu)

 

 

Plahočina VÝFUK
Plahočina VÝFUK

 

Cílová Plahočina ODPOČINEK
Nadmořská výška 650 m

Část tzv. „Dodatkového textu k odhalení plostiky Járy Cimrmana“. Přednesen zde na Kopaninách 22.10.1988
„...název této lokality se zařazuje mezi další známé zeměpisné pojmy, jako je Pojizeří, Podýjí a z mezinárodních pak Pobaltí. V našem případě jde o „Pohlaví Járy Cimrmana“ (dále jen PJC). A to proto, že jde o místo , odkud je mistrova hlava, umístěná na podstavci, vidět pouze po hlavu. Znamená to, že stojíte na PJC. Takových míst je v této zóně mnoho. Tvoří velkou množinu a společně vytvářejí hranici PJC.
Příklad: „Támhle ta paní ještě stojí na zmíněném PJC, kdežto tamten muž už ne, protože stojí za stromem a nic nevidí“.
„Hranice lokality jsou v tuto chvíli jasné a zřejmě svou velikostí, ale stačí jedna vichřice nebo příchod lesních dělníků, kteří začnou s kácením stromů. PJC pak může dosáhnout jiných až gigantických rozměrů“.

 

Sýkořská myslivna
Plahočina ODPOČINEK

 

Dodatek s poznámkou

Jára Cimrman

Narozen 1853 až 1859 ve Vídni, poslední bezpečně zjištěný pobyt Liptákov v Jizerských horách 1914. Ve své době jeden z nejvýznačnějších českých dramatiků, básníků, cestovatelů, daltonistů, hudebních skladatelů, filozofů, vynálezců a sportovců, který se za svého života nedožil uznání. Teprve objevem truhly s pozůstalostí dr. Hedvábným (1966) je evropská veřejnost seznámena s jeho géniem.
(DJC)

Vážení pocestní,
stojíte na jednom z historických míst, kde stanul (proběhl) J. Cimrman. Stalo se tak někdy na začátku století, kdy tento světový revolta pracoval na jedné z desítek her. Stalo se jím severské drama „Dobytí severního pólu“. Jež vzniklo i díky našemu kraji.
Nevíme dodnes, proč si vybral zrovna Podhorácko, aby tak vytrvořil dílo, jehož premiéra byla až 25.10.1985 v Brně. Je faktem, že v tvrdém terénu si ověřoval na vlastní lyži a botě to, co české dobyvatele čekalo, než překročili 50. rovnoběžku.
Proč na lyži a botě? Aby si ušetřil jednu cestu a nemusel vše zkoušet na lyžích a polárních botách zvlášť, připevnil si na jednu nohu onu lyži a na druhou speciální elektricky vytápěnou botu, která měla díky tomuto zařízení značně vysoký podpatek, což mu nevadilo, i když napadal na jednu nohu. Cimrman naopak zjistil že to má obrovskou výhodu. Při každém našlápnutí měl totiž dokonalý výhled do krajiny a to právě potřeboval.
Máme tedy důkaz, že tuto trasu prošel jedním směrem. V polovině této trasy přespal v lomnickém hostinci „Panský dům“ a potom pokračoval směrem na Kunštát.
(Patafyzický výzkumný ústav pro dobývání 50. rovnoběžky na Moravě“ pořádá každoročně tzv. SKI TOUR JÁRY CIMRMANA.)

pozn.:
Vzhledem k tomu, že není prokazatelně známa mistrova podoba, jde v tomto případě o pouhou představu výtvarníka, jak mohl Cimrman vypadat

 

 

Pohlaví

 

Po zápisu do vrcholové knihy Brněnské výškovnice pokračujeme na vrchol Sýkoře (701 m), ale vrchol je to zalesněný a obří betonová věž, která za minulého režimu sloužila armádě, je v současnosti obehnána plotem a střežena poplašným zařízením a slouží jako nosič rozhlasových a televizních vysílačů a antén mobilních operátorů.

 

Sýkoř

 

Lesní asfaltka od Synalovské hájenky do vesnice Osiky připomíná občas spíše polňačku a studánka při cestě se samozřejmě nazývá Cimrmanova. Ve vesnici Osiky zaujme zejména polorozpadlé stavení s nápisem “Snack Bar“ a lyžařská sjezdovka, ale jinak je tu krásná hlavně příroda. A dlouhý sjezd do Lomnice je skvělý!!

 

Cimrmanova studánka
Cimrmanova studánka

 

Zaujala Vás tato oblast? Spoustu dalších informací lze nalézt na následujících stránkách:
Naučná stezka Járy Cimrmana - FotoAparát.cz
Cancák aneb zážitky z cest - Po stopách Járy Cimrmana

copyright Alena