Napříč Moravským krasem 1.4.2006

... blátivá jarní cyklovyjížďka ...

Rájec-Jestřebí (ČD) - Karolín - Petrovice - Sloup - Lipovec - Krásensko - Podomí - Ruprechtov - zř. hradu Kuchlov - Rychtářov - Lhota - Vyškov (ČD)

Po dlouhé zimě plné sněhu konečně možnost vytáhnou kola!! Minulý týden nás déšť zahnal zpět domů, ale tentokráte je počasí slušné. Jen při pohledu z vlaku na rozvodněnou Svitavu v Bílovicích n/S a v Adamově je jasné, že tudy naše zpáteční cesta rozhodně vést nemůže.

Rozvodněná Svitava nás přivítala i v Rájci-Jestřebí. Voda se však naštěstí rozlila na pole a luka a my mířili do kopců.

Rájec nad Svitavou, rozvodněná Svitava (duben 2006)

Zámek Rájec nad Svitavou, postavený ve stylu Ludvíka XVI., stojí na kopci uprostřed rozsáhlého parku. Proslulou zámeckou obrazárnu, rozsáhlou kolekci orientálního porcelánu, přepychově vybavené interiéry knížecí rodiny Salmů a ojedinělou sbírku kamélií v zámeckém skleníku jsme z časových důvodů vynechali, ale určitě stojí za prohlídku.

Rájec nad Svitavou, zámek (duben 2006)

Značená cyklostezka nás vedla kolem hřiště, ale hned za ním končil asfalt. Pokračovalo bláto a bláto. Ale nádherná vyhlídka po krajině... V lese se bláto změnilo v rozměklý sníh, ale to nejlepší nás teprve čekalo. Asi tudy teče normálně potůček, co lze přeskočit. Tentokráte to byl pořádně rozvodněný potok a po mostu ani památka. Brodit po kolena ve vodě o teplotě kolem nuly?? I pohled na protější stranu, kde "cesta" pokračovala v kombinací rozbředlý sníh, rozměklé lepivé bahno a potůčky vody mne přesvědčil o tom, že návrat na asfaltku je nejrozumnější řešení. Ale ne tak mého muže. Vašek se nevrací, ani kdyby měl to kolo přenášet a tak si postavil jakýs takýs mostek z toho, co našel kolem.

kousek za Rájcem nad Svitavou (duben 2006)

Já se tedy projela, Vašek prošel sněhem po kotníky. V Petrovicích jsme se zase sešli a pokračovali směrem na Sloup. V roce 2000 získala obec Sloup prestižní titul "Vesnice roku" a jako vítěz soutěže pak reprezentovala Českou republiku v Evropské soutěži vesnic. Mezi kulturní památky obce patří zejména barokní kostel Panny Marie Bolestné, postavený v letech 1751-1754 a sloupský hřbitov, na kterém jsou pochováni někteří příslušníci rodu Salmů.

Sloup, kostel (duben 2006)

V květnu 2003 postihla obec ničivá přívalová povodeň, nemající obdoby. Ale velká voda trápila vesnici i dnes. Vstupní areál Sloupsko-Šošůvských jeskyní se světoznámou Eliščinou jeskyní, krápníkem Svícnem a jeskyní Kůlnou (v níž byly nalezeny kosterní pozůstatky neandrtálského člověka) byl opět zaplaven a místní hasiči měli plné ruce práce s čištěním areálu od bahna. Osamělé skalisko "Hřebenáč", podle jehož sloupovitého tvaru je odvozen název samotné obce, bylo zcela obklopeno vodou.

Sloup, u jeskyně (duben 2006)

Kolem propadání potoka Bílá voda v Rasovně vede přímo silnice. Tentokráte to však bylo spíše jedno velké jezero. Takové množství vody podzemní prostory nemohou zvládnout. V těsné blízkosti leží zřícenina hradu Holštejn s jeskyní Hladomornou. My zamířili přes Lipovec s krátkou zastávkou v místní hospůdce ke Kojálu. V letech 1957 – 1959 se zde postavila věž vysílače vysokého 322 m, čímž o 10 m převýšila Eiffelovu věž v Paříži, tehdy nejvyšší stavbu Evropy. Jedná se o trojbokou příhradovou konstrukci kotvenou osmnácti lany v šesti úrovních do tří stran, vždy dvě lana do jednoho kotevního bloku. Rozhled se nabízí na celý Moravský kras i Drahanskou vrchovinu. Jen ten vítr, co se zde snad neustále prohání je hodně nepříjemný.Vařič na pevný líh odmítal hořet i v autobusové zastávce.

Kojál (duben 2006)

Obec Ruprechtov leží na rozhraní Drahanské vrchoviny a Moravského krasu. Větrný mlýn holandského typu s Halladayovou turbínou na počátku obce patří mezi opravdové unikáty. Pro Drahanskou vrchovinu bylo již od 17. st. typické využívání energie větru pomocí větrných mlýnů. Zpočátku se stavěly mlýny celodřevěné, později zděné, tzv. mlýny holandského typu. Reprezentant tohoto typu, který byl navržen do seznamu památek UNESCO, se nachází zde v Ruprechtově. Byl postaven roku 1873 a zpočátku opatřen klasickými lopatami. Vichřice jej zničila a tak v letech 1882-84 umístili na střechu původního mlýna dvoutunovou větrnou Halladayovu turbínu o průměru 9,6 m a plochou 22m2 . Turbína je tvořena jednou řadou žaluziových polí centrálně stavitelných a dvojitým směrovým kormidlem. Škoda ale, že pro veřejnost je volně přístupná jen od října do dubna po domluvě.

Ruprechtov, větrný mlýn (duben 2006)

K vidění je zde také pravá došková střechu na chalupě z r. 1813 - živoucí ukázka toho, jak žili na počátku 19. st. předkové dnešních obyvatel moravského venkova.

Ruprechtov, došková chaloupka (duben 2006)

Značená cyklotrasa ke zřícenině hradu Kuchlov a Stagnov nás opět vede do lesa. Bláto, sníh, voda... Naštěstí pořád mírně z kopečka po vcelku upravené lesní cestě. Že by jeden z mála zatopených hradů?? Samozřejmě, že ne. Zbytky Kuchlova v podobě dvou hlubokých ve skále vytesaných příkopů se nacházejí na mírném ostrohu při říčce Menší Haná. Historické doklady o jeho dějinách se nedochovaly - písemné zprávy o něm zcela chybí a není známo ani jeho skutečné jméno. Název Kuchlov je totiž odvozen od pojmenování lesní trati, uváděné od 16. století. Cyklotrasa vede po starých obchodních stezkách vedoucích z Hané přes Drahanskou vrchovinu dále do Čech, které pomáhal hrad Stagnov a Kuchlov střežit.

pod zříceninou hradu Kuchlov (duben 2006)

V obci Rychtářov, která byla za druhé světové války vysídlena za účelem zřízení vojenské střelnice, je malý lovecký zámeček Trojerov (Troyerstein). Dnes je státem chráněnou památkou a jsou v něm byty.

Trojerov (duben 2006)

Rychtářov je také znám jako rodiště cestovatele Aloise Musila (1868-1944). Katolický kněz i člen Nejvyšší muslimské rady v Jeruzalémě, osobní zpovědník habsburské císařovny Zity i generálmajor, beduínský šejk i botanik, po němž byly pojmenovány dosud neznámé pouštní květiny - tím vším byl v 1. polovině minulého století Alois Musil. Především se ale proslavil jako arabista, cestovatel po Středním a Blízkém východě a objevitel proslulé islámské památky Kuseir Amra.

Kolem cesty je spousta podivných železobetonových bunkrů z 2. světové války, které jsou pozůstatkem tzv. Vyškovské střelnice. Malé objekty sloužily ke sledování výsledků střeleb, velké byly strojovny pro tahání maket nebo ukořistěné bojové techniky.

bunkry před Vyškovem (duben 2006)

Spojení Vyškov - Brno není až tak dokonalé, jak by si člověk představoval. Nejbližší vlak jel za hodinu a půl a navíc to byl rychlík, takže bez zjednodušené přepravy jízdních kol. A jediné, co bylo na vyškovském náměstí otevřeno, byl stánek se zmrzlinou :-((.

Vyškov, náměstí (duben 2006)