Posázaví - 8.-9.10.2005

... na kole údolím Sázavy ...

Babí léto rozhodně patří k nejkrásnějším obdobím roku. Stromy zlátnou a slunce nesměle proráží ranní mlhou...

Den první - Havlíčkův Brod/Ledeč nad Sázavou

Havlíčkův Brod (ČD) - Poděbaby - Březinka - Krásná Hora - Mozolov - Lipnice n/S - Dolní Město - Loukov - Melechov (709 m.n.m.) - Kouty - Bojiště - Ledeč n/S (privát)

Rychlík do Havlíčkova Brodu vyjíždí z Králova Pole o půl sedmé a venku se rozednívá. Za hodinu a půl jsme v Havlíčkově Brodě. Teď ještě koupit mapu a něco k jídlu a můžeme vyrazit po Sázavské cyklotrase s číslem 19 k Lipnici n/S.

Hned nad prvním úsekem jsme nevěřícně kroutili hlavou. Po silnici bychom byli nesrovnatelně rychlejší, ale značení vede po pěšině skrz louku plnou rosy kolem kolejí, kterou jako cyklozkratku nepoužívá rozhodně ani nikdo z místních. A nad tím, proč vede značení naokolo přes Okrouhlici, když je k dispozici kratší spojení jsme raději nepřemýšleli a drželi se ukazatelů pro motoristy. Lipnice navíc tvoří široko viditelnou a výškově vyčnívající dominantu kraje.

Lipnický hrad, založený na počátku 14.stol. patří k největším gotickým hradům u nás. Počátkem 16.stol. byl přestavěn pozdně goticky a později renesančně upraven. Po požáru v roce 1869 hrad zpustl, v první polovině 20.stol. byl částečně zrekonstruován. Rekonstrukce byla v počátku 90. let přerušena a hrad se v současnosti již pouze konzervuje. Z monumentální architektury hradu je přístupná kaple sv.Vavřince, rozsáhlá sklepení s bývalou hodovní síní, původní hradní studna s rumpálem, velká věž se zbrojnicí a báječnou vyhlídkou a hradní galerie ve věži Samsonu (v současnosti expozice dřevěných soch). Prohlídka je za normálních okolností s průvodcem, ale protože bylo mimo sezonu a byli jsme jen dva, nabídli nám pouze slevněné vstupenky na volnou prohlídku. Takže jsme měli hrad jen pro sebe a nebyl problém kam s koly!

Lipnice nad Sázavou je neoddělitelně spojena se jménem spisovatele Jaroslava Haška (*30.4.1883 - +3.1.1923), autora světoznámého díla Osudy dobrého vojáka Švejka. V Lipnici prožil poslední léta svého života, zde je na místním hřbitově pochován a v jeho domku je zřízen památník s expozicí vztahující se ke spisovatelově životu a dílu. A místní hospodu U České koruny, kde napsal převážnou část Švejka, vede v současnosti spisovatelův vnuk.

V lesích kolem Lipnice se nachází několik zavřených, zčásti zatopených lomů, vyhledávaný cíl turistů nejen ke koupání v létě. V jednom z nich odhalili letos v červnu zvláštní památník. Třímetrový žulový ušní boltec, národní památník odposlechu - Bretschneiderovo ucho, je nazvané podle tajného policisty z románu o Švejkovi. Tip na tento výlet jsme objevili v časopise Turista, ale nalézt ucho ve skutečnosti nebylo až tak jednoduché. Cesta k němu není v podstatě značená a odkaz "přes louku k lesu", když ve skutečnosti před loukou visí cedule soukromý pozemek je podivný. Jsme to tedy objeli (či spíše obešli) a pokračovali po zbytcích červených fáborků. Šipka "Ucho" mířila na lesní svah plný šutrů. Žádná pěšina, žádná cestička... Jak dělané pro kola s brašnami!! Nezbývalo než to zvládnout vedle kola. Ve chvíli, kdy jsme nabyli dojmu, že zbytek dne budeme vláčet kola lesem a fotit tak jedině houby, jsme se octli v lomu. Že je to ten pravý, bylo hned jasné - opracovaná žula zatím svítí novotou.

Následoval Loukov, malá osada na svahu Melechova. Uprostřed udržovaného hřbitůvku stojí jeden z gotických kostelů v tomto kraji - kostel sv. Markéty ze 14. století.

Samozřejmě jsme si nemohli nechat ujít Melechov - rozhlednu, ze které není vůbec nic vidět (a která stejně není pro veřejnost zpřístupněná). Ono to totiž hlavně byla měřičská věž. Kdysi se zde sešlo obrovské shromáždění husitů a později pro změnu partyzánů a dnes se zde podle antén scházejí radioamatéři. Poblíž vrcholu má být studánka, ale cesta k ní není označená, takže jsme ji samozřejmě neobjevili. Některé prameny uvádějí Melechov jako střed Evropy, ale otázkou zůstává samotná definice středu Evropy.

První, nač jsme v Ledči narazili, byl ukazatel pro ubytování na privátě u Prokšů. Část rodinného domečku se samostatných vchodem a krytým dvorečkem neměla pro přenocování nás dvou a dvou bicyklů chybu.

Ledečský hrad stojí na skalním ostrohu, pod nímž protéká řeka Sázava. Je v soukromém vlastnictví a sídlí v něm městské muzeum. Donedávna se interiéry skládaly z bytů, kanceláří a skladišť, v současné době začíná částečná rekonstrukce hradu. Na nádvoří ledečského hradu před vchodem do muzea je umístěn kámen z roku 1862 s označením středu Evropy přenesený z Melechova.

Den druhý - Ledeč nad Sázavou/Havlíčkův Brod

Ledeč n/S (privát) - Sluneční zátoka - nemocnice Háje - Stvořidla - Smrčná - Dolní Březinka - Světlá n/S - Dobrá n/S - Babice - Okrouhlice - Chlístov - Perknov - Havlíčkův Brod (ČD)

Ve stínu lesa jiskří jinovatka a kolem Sázavy se povaluje mlha. Sluneční zátoka, legendární tábořiště Foglarových Hochů od Bobří řeky je ovšem již plná slunce. V roce 1997 mu zde byla odhalena pamětní deska.

Stvořidla jsou nejstarší přírodní rezervací okresu Havlíčkův Brod. Okouzlují kamenitým až skalnatým korytem protékající řeky Sázavy plné peřejí.

Není to zrovna ideální terén pro cyklistickou vyjížďku, ale byla by obrovská škoda si toto místo nechat ujít. Míst, kde je nutno kolo zvednout a opravdu přenést není zas až tak mnoho.Asi jsme měli štěstí (či smůlu?), že jsme toto místo navštívili v babím létě. Klid, ticho, zazimované tábořiště i penzion, žádní raftaři. Jen voda, les a balvany. A posázavský pacifik - železniční trať z Prahy přes Vrané nad Vltavou a Čerčany do Světlé nad Sázavou o délce 157 km.

I nadále jsme se drželi turistické červené značky sledující tok řeky, protože cyklotrasa podivně křižuje údolí z jedné strany na druhou a profil je jedna špička za druhou. V Okrouhlici v neděli zrovna nevařili, ale hospoda u Pelánů v Perknově byla jedničková. Zahrádka, kofola a naprosto skvělá kuchyně!!

Škoda jen té závěrečné tečky - cestu rychlíkem z Havlíčkova Brodu jsme prostáli v uličce.

AKTUALIZACE: do této oblasti jsme vyrazili znovu v září 2010