Šumava a Český les, 21.-30.7.2002

okolo železné opony na kolech i pěšky

 

Při letní dovolené jsme se rozhodli procestovat oblast okolo naší jihozápadní hranice, oblasti donedávna zakazované, po asfaltových silničkách bývalých strážců hranice - Pohraniční stráže.

 

Projeďte tedy s námi cyklotrasy podél bývalé železné opony, nechvalně známého zadržovacího prostředku proti útěkům ze socialistické republiky. Kromě známých turistických míst jsme navštívili i bývalá vojenská stanoviště na státní hranici. Cestu jsme uskutečnili v propršeném létě roku 2002, týden před začátkem záplav, které známým způsobem postihly hlavně Prahu.

 

Z Brna jsme vyrazili brzy po ránu. Dálnice nejsou pro naši postarší Škodu 120L to pravé, takže to bereme přes Třebíč a Jindřichův Hradec. Míjíme monumentální komíny naší "atomky".

Autokemp Sycherák

Autokemp Sycherák

S malými přestávkami na občerstvení se odpoledne dostáváme do cíle naší cesty, předem zvoleného autokempu Sycherák. Má nám poskytnout domov na další dva dny, které chceme strávit výlety po okolních horách. Večer si jdeme obejít blízký rybník dokola. Fotografujeme i krásný západ slunce, to však ještě netušíme, že sluníčka v příštích dnech moc neužijeme.

Autokemp Sycherák Autokemp Sycherák

Autokemp Sycherák

Autokemp Sycherák jsme si jako první místo ubytování nezvolili náhodou. Tvoří totiž střed pomyslné osy výletů podél hranice, dá se z něj cestovat nahoru k Mariánkým Lázním i dolů k Čerchovu. Druhý den ráno tedy vyrážíme směr Tachov. Zanedlouho jsme na Staré Knížecí huti, křižovatce turistických cest. V blízkosti bývalých skláren, téměř u samotné bývalé signálky nacházíme skautský tábor. Na další trase jsou na křižovatkách plánky zaniklých německých obcí.

 

Přijíždíme k bývalému přechodu přes železnou oponu u Zlatého potoka. Po velkém stoupání vyjíždíme na bývalé vojenské stanoviště Havran. Stojí tu opuštěné a postupně chátrající, hyzdící krajinu, nicméně drátěný plot bývalé signálky je pořád ještě zachovalý.

Havran

vojenské stanoviště Havran

Po sjezdu dolů k bývalé obci Stoupa, dnes s pietně udržovaným památníkem, volíme v dešti odpočinek. Celé opuštěné okolí je využíváno pro pasení dobytka, který není vždy nejklidnější - cedule dostatečně jasně varují před pasoucími se býky.

 

Po dlouhé jízdě pustým lesem přejíždíme silnici těsně před hraničním přechodem Rozvadov s jeho větrnými mlýny.Po staré rovné lesní cestě dojíždíme k loveckému zámečku Diana, v restitucích vrácenému hraběcímu rodu Kolowratů.

Diana

lovecký zámeček Diana

V dálce na kopci se rýsuje bájný Čerchov. Po dojezdu se z kempu u Sycheráku přesunujeme na další místo - autokemp Babylon u Domažlic - bude sloužit jako východisko k cestám po Chodsku.

 

Další den ráno vyjíždíme autem na záchytné parkoviště v Caparticich, jako výchozímu místu cesty na vrchol Čerchova. Na Čerchov šlapeme pěšky - v dáli na kopci se nám už rýsuje rozhledna - před námi je několik kilometrů a asi 700 metrů nadmořské výšky. Na vrcholu se nachází nyní dvě věže - stará, znovu předaná turistům a nová, kterou stále obsazuje armáda.

Čerchov

Čerchov, vojenská věž

Z plošiny staré Kurzovy rozhledny jsou rozhledy do Čech i Německa. Na věži se nachází pomník příslušníkovi SOS Josefu Pavlištovi, zavražděnému ve vypjatých okamžicích roku 1938.Okolo Čerchova ještě stojí bývalá signálka.

 

Hezké pohledy na obě věže - starou turistickou i novou vojenskou - jsou zdola, když opouštíme Čerchov nikoli po betonové "letní" cestě, ale po pozvolněji klesající "zimní" cestě, používané daleko častěji. Cesta nevede od bývalé brány v železné oponě přímo nahoru, ale postupně objíždí Malinovou horu vedle Čerchova. Nejlépe jsou obě věže vidět od vodárny, postavené těsně nad bývalou PS rotou pod Čerchovem.

 

Pár minut se zastavujeme i u pomníku Jindřicha Šimona Baara na Výhledech. V případě hezkého letního počasí jsou zde pěkné pohledy na Chodsko.

Jindřich Šimon Baar

Výhledy

Čeká nás vybavená kuchyně autokempu Babylon u Domažlic a další přeháňka.

Babylon

autokemp Babylon

 

Klenčí - kostel v Klenčí p. Čerchovem, kasárna v Klenčí změněna na obytný dům, náměstí v Klenčí s kostelem a rodným domem J. Š. Baara, hřbitov v Klenčí, kde odpočívá mnoho přátel, hrob nár. umělce Jindřicha Jindřicha, starý klášter v Pivoňi, který se snaží zachránit televize Prima, v dáli je vidět vystupující věž Zvonu a turistické věže na německé straně hranice

Zvon

Zvon

Pivoň

Pivoň

Přesunuli jsme se z Českého lesa na Šumavu - Černé jezero a kačeny v něm, kola je nutno nechat dole - výstupová cesta k Čertovu jezeru pro cyklisty rozhodně není.

Černé a Čertovo jezero Černé a Čertovo jezero

Černé a Čertovo jezero

Tábořiště na Antýglu - v noci jsme byli vytopeni, protože jsme igelit pod stanem nezastrkali, takže chytal veškerou vodu ze střechy... Samozřejmě jsme nemohli vynechat hradlový most a vchynicko-tetovský plavební kanál, cesta podél něj na kole není jen lehká, ale i velmi příjemná, u parkoviště Tříjezerní slatě přivažte své "koně" - dál musíte pěšky, podél kanálu zpátky, přírodní expozice Rokyta, drsně přírodní koryto říčky pod Antýglem, znovu královácký dvorec v podobě autokempu na Antýglu...

Antýgl

Antýgl

Hradlový most

Hradlový most

Tříjezerní slať

Tříjezerní slať

Vchynicko-tetovský kanál

Vchynicko-tetovský kanál

S kolem na Poledník, to je opět výlet na celý den - nová asfaltová cestička vede podél bývalé signální stěny (báječný a dlouhý sjezd zpátky!)a čeká nás přestavěná bývalá vojenská věž na Poledníku, upravená pro turistiku. Dolů pak romantickým údolím Roklanského potoka - ale velice opatrně - jedna brzda nám držela na jediném drátku.

Poledník

Poledník

Kemp Antýgl

Kemp Antýgl - příprava večeře

První zastávkou dalšího dne je Jezerní slať s vyhlídkovou věží.

Jezerní slať

Jezerní slať

Následuje Boubín s parkovištěm, autokempem a i parkoviště na kola tady mají. Čeká nás rybníček na začátku pralesa, ukázky starých padlých stromů, vlastní střed pralesa už je oplocen - prý proti zvěři, ale člověk má dojem, že hlavně proti turistům. Obešli jsme to celé, ale celkem stačí okouknout jen kousek - nic tak zvláštního stezka nenabízí.

Boubín Boubín Boubín

Boubínský prales

A jsme na Lipně - znovubudovaná hraniční obec Zvonková, ztracená v pralese bývalého hraničního prostoru, příjemná a pohodová cesta podél Schwarzenberského plavebního kanálu, na závěr cesty jsme potkali italskou rodinku - toto je kolo tatínka v závěsu se synkem - příjemné cestování, ne?

Schwarzenberský plavební kanál Schwarzenberský plavební kanál

Schwarzenberský plavební kanál

Znovu Schwarzenberský plavební kanál, ale jiná větev (dá se tu jezdit mnoho dní), po cestě si můžete nabrousit i své vreckové nožíky, v poslední osvěžovně byly i přítulné kočičky (ale měly zájem pouze o náš borůvkový koláč...), kanál jde místy i napříč kopcem - dolní a posléze horní vchod do chodby kanálu, Plešné jezero, pokud chcete dál, musíte kolo opět uzamknout - my jdeme samozřejmě nahoru nad jezerní stěnu na pomník básníka Šumavy A. Stiftera, uznejte, že ten pohled dolů stojí za to...

Plešné jezero Plešné jezero

Plešné jezero